Češi a alkohol v datech: Na nemoc či otravu zemře okolo 1500 lidí ročně

Ministerstvo zdravotnictví ve své strategii ochrany zdraví hovoří i o přísnějším zdanění alkoholu, který by se tak měl stát méně dostupný. Ministerstvo financí však zjevně hodlá jít opačným směrem, ministr Andrej Babiš oznámil, že navrhne snížení DPH u sudového piva z 21 na 10 procent. To by mohlo cenu piva naopak snížit. Tým datových žurnalistů Českého rozhlasu připravil několik grafů, které ilustrují, jak na tom vlastně Češi s alkoholem jsou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čisté sklo je stejně důležité jako kvalitní pivo

Čisté sklo je stejně důležité jako kvalitní pivo | Foto: Alexej Maximov | Zdroj: Český rozhlas

Ceny piva se v ČR drží douho na prakticky stejné úrovni. Po přepočtení střední mzdy na půllitry točeného či lahvového piva se ukazuje, že to točené v posledních letech velmi pozvolna zdražuje, lahvové pak dokonce v posledních dvou letech zlevnilo.

Ministerstvo zdravotnictví chce snižovat dostupnost alkoholu, okolo půldruhého tisíce osob ročně totiž zemře v Česku na problémy spojené s alkoholem. Za drtivou většinou úmrtí je cirhóza jater, způsobená dlouhodobým nadměrným pitím.

Babišův nápad a snížení DPH proto nenašel pochopení u národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. „Předpokládám, že to je názor jednoho z ministrů, že to není názor vlády, doufám v to,“ poznamenal Vobořil, podle nějž jde návrh proti vládní strategii boje s alkoholem.

Jak velký problém by mohlo být z tohoto hlediska zrovna zlevnění piva, těžko soudit. Ostatně o škodlivosti či prospěšnosti umírněné konzumace alkoholu se vedou spory.

Například profesor kardiologie Milan Šamánek v minulosti prosazoval tezi, že pravidelná denní konzumace okolo tří deci vína prospívá srdci i játrům. „Je jasně prokázáno, že alkohol v malých dávkách je zdraví prospěšný,“ uvedl koncem loňského roku v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti.

Již tehdy mu oponoval biochemik alkoholu a rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima s tím, že „efekt na kardiovaskulární systém platí jen pro určité velmi definované skupiny,“ což nyní potvrzuje i zpráva britských expertů.

Ti shrnuli zásadní objevy za posledních deset let a jako nízce rizikovou (nikoli tedy úplně bezpečnou) stanovili hranici 14 jednotek (jednotka je 8 gramů) alkoholu na týden, přičemž konzumace by měla být rozprostřená mezi tři a více dní. Vyrovnaly se tedy hranice pro muže a ženy a řeč je přibližně o šesti velkých pivech, stejném počtu sklenek vína nebo sedmi panácích tvrdého alkoholu.

Babiš v souvislosti s EET navrhne nižší DPH pro pivo. Výhrady má opozice i partneři

Číst článek

Ve své zprávě pak britský Chief Medical Officer (hlavní poradce vlády pro věci veřejného zdraví) uvádí, že často tvrzená prospěšnost pití alkoholu nemá velký význam a navíc platí jen pro ženy ve věku nad 55 let, které navíc konzumují pět či méně jednotek alkoholu týdně.

Naopak upozorňuje, že pravděpodobnost vzniku rakoviny úst, krku nebo prsu pak obecně roste s jakoukoli pravidelnou konzumací alkoholu, přičemž rizika se začnou projevovat po 10 až 20 letech pravidelného pití.

Člověk, který chce odvykat, by si pro začátek měl stanovit několik abstinenčních dní v týdnu a pochopitelně konzumaci nedohánět najednou. A pokud už někdo plánuje vypít alkoholu více, je dobré pít co nejpomaleji a alkoholické nápoje kombinovat s vodou a jídlem.

Alkohol zabíjí pomalu, pijáky dožene cirhóza

Otrava alkoholem v Česku ročně připraví o život okolo dvou stovek pijáků, další stovka zemře v souvislosti s poruchou chování, kterou alkohol vyvolal. Těch, u kterých se prokáže záměrná otrava, tedy jde o sebevraždu, jsou jednotky.

Podle primáře Petra Popova z kliniky adiktologie VFN UK v Praze může za úmrtí většinou neléčená závislost na alkoholu Problematika alkoholu v ČR z pohledu adiktologie, čemuž odpovídají i čísla statistického úřadu: Předloni zemřelo na alkoholem způsobenou cirhózu jater 1 324 osob, otrava alkoholem hrála roli ve 210 případech.

Popov v článku Problematika alkoholu v ČR z pohledu adiktologie uvádí, že dle dotazníkového šetření pije škodlivě asi třetina mužů, necelá čtyři procenta pak mají závažný problém, vyžadující léčbu. U žen jsou čísla výrazně nižší, rizikově pije necelá desetina, pomoc lékaře potřebuje 0,3 procenta.

Spotřeba alkoholu pozvolna klesá, Česko není výjimkou

Jak ukazuje statistika WHO, Češi sice jsou ve srovnání s okolními státy největší pijáky piva, spotřeba však klesá.

V roce 2013 mírně klesl v tuzemsku i zájem o víno, stejný trend kopírovala i většina států západní Evropy, obdobná byla i situace u tvrdého alkoholu.

Pijeme a bouráme

V mezinárodním srovnání patří Česko mezi země s poměrně vysokým počtem úmrtí spojených s alkoholem, jde o necelých osm procent všech úmrtí ročně. Pro srovnání, ve Francii je něco přes pět procent, v Německu 4,4 procenta. Naopak Poláci, Slováci a Maďaři na tom jsou ještě hůře.

Pokud porovnáme počty dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu, těch závažných, tedy s těžkým zraněním či smrtí, pozvolna ubývá. To platí i v případě, že vezme v potaz všechny (tedy i lehké či bez zranění) nehody pod vlivem alkoholu.

Že ale v tuzemsku nehod pod vlivem alkoholu ubývá, neznamená, že je vše v pořádku: Pořád je našich 53 nehod na 100 tisíc obyvatel horší, než německá (20 nehod na 100 tis. obyvatel) či maďarská (18,6 nehod na 100 tis. obyvatel) čísla.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme