Mediální smršť kolem deváté planety a tragédie aljašských alkounů

30. leden 2016

Nové rekordní prvočíslo, výskyt rysa v Jizerských horách a finanční obtíže ruské kosmické agentury Roskosmos.

Prvočísla jsou beze zbytku dělitelná pouze jedničkou a sama sebou. Zatímco prvočísla dva, tři, pět, sedm nebo jedenáct zná každý, opačná pozice na jejich škále je předmětem neustálého výzkumu, mj. v rámci projektu GIMPS. Odborníci z americké Missourijské univerzity nedávno oznámili, že se jim podařilo vypočítat nové rekordní prvočíslo – má 22 milionů číslic a počítač ho generoval 31 dní. Velká prvočísla se prakticky uplatňují třeba při kódování na internetu.

Západní pobřeží Aljašky doslova pokryla těla alkounů úzkozobých (Uria aalge). Jen u města Whittier napočítali američtí biologové na osm tisíc těchto mrtvých ptáků. Jde prý jen o příslovečnou špičku ledovce – od loňského léta uhynulo v této oblasti na 100 tisíc alkounů. Na vině je podle odborníků oteplování pobřežních vod, ze kterých proto zmizely ryby, které slouží alkounům jako hlavní zdroj potravy. Velká většina aljašských alkounů jednoduše zemřela hlady.

Také do Jizerských hor se vrací velké šelmy. Fotopasti tam nedávno zaznamenaly výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx), který byl na severu Čech vyhuben v 18. století. Pro zoology to není zase až tak velké překvapení – v polské části Jizerek se objevil už loni; před několika lety se rys vyskytoval v Krkonoších. Jizerskohorští zoologové a ochranáři se teď budou pídit po vzorcích srsti nebo trusu „svého“ rysa. Rádi by totiž genetickou analýzou zjistili, odkud vlastně přišel. (Přečtěte si tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí.)

Rys ostrovid

Velkou díru v rozpočtu řeší ruská agentura Roskosmos. Pád rublu a propad cen ropy a zemního plynu na mezinárodních trzích znamená velké snížení státní podpory ruského kosmického programu. Pozastaven musel být vývoj nového raketového nosiče s opakovaně použitelným prvním stupněm a projekt letu lidské posádky na Měsíc byl odložen na rok 2035. Na neurčito se také odkládá modernizace Střediska pro řízení kosmických letů u Moskvy.

Objev deváté planety Sluneční soustavy, tolik propíraný médii, může být jen bouří ve sklenici vody. Astronomové Konstantyn Batygin a Michael Brown se ve svém článku v The Astronomical Journal zabývali parametry drah některých těles Kuiperova pásu za dráhou Neptunu. Jejich nápadná shoda by podle simulací mohla být způsobena přítomností velkého tělesa, zhruba desetkrát hmotnějšího než Země, obíhajícího na periférii Sluneční soustavy. Podle astronoma Jakuba Rozehnala je však možných vysvětlení víc a jásat nad objevem planety, dokud ji nikdo neviděl, je poněkud předčasné.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 5/2016, 30. ledna.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio