Antarktická houba by přežila na Marsu
Pokus na Mezinárodní vesmírné stanici dokázal, že pozemské houby mohou přežít v krutých podmínkách „rudé planety“.
Rok a půl strávily zvláštní tzv. kryptoendolitické houby pocházející z antarktických Suchých údolí McMurdo v testech na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Vědci využili experimentální plošinu EXPOSE-E, která je umístěna na vnějším plášti Mezinárdní vesmírné stanice a tam vystavili houby Cryomyces minteri a Cryomyces antarcticus podmínkám, jaké panují na povrchu Marsu.
Houby čelily tisíckrát nižšímu tlaku, než jaký panuje na Zemi při hladině moře. V řídké atmosféře kultivační komory převládal oxid uhličitý. Tvořil plných 95% jejího objemu. Kyslík byl přítomen v nepatrném množství 0,15%, dusík 2,7% a argon 1,6%. Vodní páry tvořily 0,037% z objemu atmosféry. Houba vzdorovala i silnému ultrafialovému záření, s jakým by se střetla na povrchu „rudé planety“.
Ve studii publikované ve vědeckém časopise Astrobiology vědci vedení profesorem Silvanem Onofrim z Tuskánské university v italském Viterbu uvádějí, že navzdory pekelným podmínkám přežívalo na konci testu plných 60% všech houbových buněk. Každá desátá buňka byla s to se množit a vytvářet nové kolonie. Pozoruhodný byl i malý rozsah škod, které za tu dobu houba utrpěla na své DNA.
Suchá údolí McMurdo patří k nejdrsnějším koutům naší planety. Pokud se nějaké místo na Zemi aspoň vzdáleně podobá Marsu, pak je to právě tato část Antarktidy. Vládne tu extrémní sucho, kruté mrazy a kamenitý povrch bičují silné vichry. Přežijí tu jen organismy, které se uchýlí do puklin v kamenech. Díky této kryptoendolitické životní strategii přežívají i houby Cryomyces minteri a Cryomyces antarcticus použité při pokusech na Mezinárodní vesmírné stanici.
Již dříve vědci prokázali, že podmínkám Marsu dokážou vzdorovat i některé lišejníky rostoucí ve velehorách, například mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum) ze španělského pohoří Sierra de Gredos a terčovník pohledný (Xanthoria elegans) z rakouských Alp. Přesto najdeme na Zemi místa, na jejichž podmínky se pozemský život zřejmě adaptovat nedokáže. Jedno objevili vědci z týmu vedeného Jacqueline Goordialovou z McGillovy university v Suchých údolích McMurdo.
Jak uvádějí v nové studii v časopise ISME Journal, tamější půda je zcela sterilní a vědcům se v ní nepodařilo najít ani jedinou bakterii. O vyšších formách života nemluvě. Na vině je zřejmě extrémní sucho. V půdě se nevyskytuje vodní led ale pouze zmrzlé vodní páry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.