Británie má mít právo zatáhnout za ‚záchrannou brzdu‘, navrhuje Tusk
Británie by měla mít právo omezit zaměstnanecké příspěvky pro lidi z jiných zemí Evropské unie. Navrhl to předseda Evropské rady, tedy unijních summitů, Donald Tusk. Britové by podle něj mohli využít takzvanou záchrannou brzdu a odepřít vyplácení příspěvků občanům jiných zemí unie, kteří v Británii pracují. Britská vláda chce dojednat nové podmínky svého členství v unii a pak o nich doma vyhlásit referendum.
Britové by mohli omezit zaměstnanecké výhody nově příchozím pracujícím, pokud by prokázali, že výrazně zatěžují jejich sociální systém. Takovou možnost má dostat nejen Británie, ale každá země Evropské unie.
V Británii je sociální systém nastaven tak, že pracující s nižší mzdou dostávají různé příspěvky, například na bydlení. Nejde tedy o sociální dávky pro nezaměstnané.
Předseda Evropské rady Donald Tusk také navrhuje posílení pravomocí národních parlamentů nebo určité záruky pro země, které nemají euro. Všechny návrhy musí jednomyslně schválit země unie včetně Česka a některé body i europoslanci.
To be, or not to be together, that is the question... My proposal for a new settlement for #UKinEU https://t.co/w4VSmnbahQ
— Donald Tusk (@eucopresident) 2. Únor 2016
Britský premiér David Cameron návrh nové podoby britského členství v Evropské unii uvítal. Domnívá se, že mu unie vyšla vstříc ve všech čtyřech tematických oblastech. Současně ale přiznal, že před Británií jsou ještě těžká diplomatická jednání.
„Na začátku tohoto procesu jsme si vytyčili čtyři oblasti, kde jsme chtěli dosáhnout zásadní změny. Tento dokument onu změnu skutečně přináší. Pochopitelně nás ještě čekají jednání v Evropské radě, myslím ale, že jsme dosáhli opravdového pokroku,“ řekl Cameron.
Draft EU renegotiation document shows real progress in all four areas where UK needs change but there's more work to do.
— David Cameron (@David_Cameron) 2. Únor 2016
Návrh podle Camerona také počítá se systémem „červených karet" pro národní parlamenty k zablokování nechtěné unijní legislativy. Stejně tak se podle premiéra podařilo do textu začlenit přechodnou čtyřletou dobu na čerpání zaměstnaneckých příspěvků pro nové unijní pracovníky.
To ale není úplně pravda, protože dokument čtyřleté přechodné období coby hotovou věc výslovně nezmiňuje. Deník Daily Telegraph si myslí, že návrh dohody je naopak „ranou" pro Camerona s tím, že Brusel rozmělnil britské požadavky ve všech tematických „koších."
Předseda euroskeptické strany UKIP Nigel Farage i někteří poslanci Cameronovy vlastní strany označili předjednaný kompromis za zcela nedostatečný.
Cameron proti Brexitu
Cameron chce po dojednání podmínek britského členství v unii vyhlásit referendum o tom, jestli jeho země v osmadvacítce zůstane.
Britský premiér odpoledne prohlásil, že za podmínek obsažených v Tuskově návrhu by on osobně vstoupil do Evropské unie, pokud by už země nebyla její součástí. Před časem také slíbil, že povede kampaň za setrvání své země ve zreformované unii.
„Plně věřím, že se dohodneme ku prospěchu Británie i našich evropských partnerů. Když se to stane, povedu v referendu kampaň za to, aby Británie zůstala v Evropské unii. A povedu ji ze všech sil,“ uvedl už dříve Cameron.
Referendum by se mohlo uskutečnit už letos v létě. Média spekulují o termínu 23. června. Podle průzkumů není takzvaný Brexit, tedy odchod Británie z EU, vyloučený.
Přibližně 30 procent Britů se chystá podpořit setrvání v EU, ať se děje co se děje. Zhruba stejný počet voličů si přeje odchod z Evropské unie, i kdyby David Cameron dohodl s evropskými lídry sebelepší podmínky britského členství.
Na 17 procent Britů nejspíš bude euroreferendum ignorovat. Boj se tak svede o zhruba 20 procent voličů, kteří na věc zatím nemají jasný názor.
