OSN chce na dárcovské konferenci pro Sýrii získat 200 miliard korun

Přes 200 miliard korun finanční pomoci pro Sýrii by měli závazně slíbit účastníci dárcovské konference v Londýně. V pořadí čtvrtá akce tohoto druhu, jejímiž hostiteli jsou Británie, Německo, Norsko, Kuvajt a OSN, se chce zaměřit na vzdělávací a zaměstnanecké programy pro syrské běžence.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér David Cameron na dárcovské konferenci v Londýně

Německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér David Cameron na dárcovské konferenci v Londýně | Zdroj: ČTK

Tón udal jeden z hostitelů akce, britský premiér David Cameron, který slíbil, že jeho země zdvojnásobí do roku 2020 humanitární pomoc syrským běžencům. Už teď je přitom Spojené království největším dárcem ze zemí Evropské unie.

Německo pošle na pomoc Sýrii do roku 2018 víc než dvě miliardy eur. Z toho už letos přes jednu miliardu, oznámila spolková kancléřka Angela Merkelová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na humanitární pomoci v Sýrii se podílí také společnost Člověk v tísni. Tamnější programy pomoci koordinuje Naďa Aliová

Česko pro letošek přislíbilo 7 milionů eur – pro srovnání Slovensko pošle 4,7 milionu a nesrovnatelně větší Polsko jen 3 miliony eur, Maďarsko 5,2 milionu eur.

Konference se odehrává v době, kdy jsou přerušeny mírové rozhovory o syrském konfliktu, protože zástupci opozice protestují proti vládní ofenzívě v okolí města Aleppa.

V centru pozornosti jsou v Londýně země sousedící se Sýrií, kdy hlavně Jordánsko přestává situaci zvládat.

Jordánský král Abdalláh BBC řekl, že na pomoc syrským uprchlíkům jde v jeho zemi 25 procent státního rozpočtu. Nálada ve společnosti je podle krále na bodu varu.

Dárcovská konference se má zaměřit na to, jak dostat 700 tisíc syrských dětí zpátky do škol, a jak umožnit, aby víc Syřanů žijících v Jordánsku, Libanonu a Turecku získalo práci. V Jordánsku má dnes přitom pracovní povolení pouhé jedno procento Syřanů.

Podle libanonského premiéra Tammáma Saláma není čas na okázalá vyjednávání. Je prý čas na empatii a na statečná rozhodnutí. Jen v Libanonu žije přes milion syrských běženců, a veřejné služby jejich příliv nezvládají.

V Turecku jsou uprchlíků více než dva miliony. Předseda turecké vlády Ahmet Davutoglu v Londýně vyzdvihl, jakým výhodám se Syřané v jeho zemi těší.

Pokud má dnes mladík potvrzení, že pochází ze Sýrie, může se podle Davutogla zapsat na vysokou školu, a nemusí složit zkoušky, jako jeho turečtí protějšci. Premiér taky zdůraznil, že syrské běžence dnes ošetří ve kterémkoli tureckém zdravotnickém zařízení.

V Londýně se ale řeší taky politické a vojenské řešení syrského konfliktu. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun obvinil syrský režim, že svou zvýšenou vojenskou aktivitou podkopal mírové rozhovory v Ženevě. V podobném duchu se vyjádřili i šéfové diplomacií Spojených států a Británie, kteří mluví kriticky o dopadech vojenského angažmá Ruska.

John Kerry a Philip Hammond se setkali s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a měli mluvit o pokusu uzavřít alespoň dočasné příměří.

Minulé dárcovské konference podle expertů nepřinesly patřičný efekt. Z přislíbené finanční pomoci pro rok 2015 se sešlo jen 43 procent očekávané částky.

Česko patřilo mezi premianty, protože svůj díl humanitárního koláče oproti původnímu příslibu ještě o 60 procent navýšilo.

Česko by mohlo podle představ vlády sehrát zásadní roli při koordinování humanitární pomoci přímo v Sýrii. Jako jediná členská země EU má totiž stále v Damašku funkční velvyslanectví.

Jiří Hošek, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme