Egypt

Aigyptos a Danaos byli synové egyptského krále Béla a jeho manželky Anchinoé. Aigyptos se po otci stal králem Egypta a dal této zemi jméno. Danaos panoval v Libyi a později také v řeckém Argu a stal se praotcem kmene Danaů. (Danaové se pak začalo souhrnně říkat Řekům. Když Poseidonův kněz Láokón varoval Trójany před obřím dřevěným koněm, pravil: „Bojím se Danaů, i když dávají dary! Jsou lstiví a proradní.“ Od té doby daru, který přináší zkázu, říkáme danajský dar.)

Po smrti svého otce se bratři pohádali o dědictví. Aigyptos měl padesát synů a ty chtěl jako gesto smíření provdat za Danaových padesát dcer. Danaovi to ale nebylo po vůli a Aigyptos proto bratrovi vyhlásil válku. Tak proti sobě stály Egypt se sousední Libyí, dvě země, kterým vládli znesváření bratři.

Danaos nechal vystavět loď a tajně se přeplavil se svými padesáti dcerami do Řecka do města Argu. Podle jedné z verzí byli místními vlídně přivítáni, druhá verze praví, že byl Argos dobyt násilím. U řeckých břehů brzy zakotvila také Aigyptova loď a z ní vyskákalo po zuby ozbrojené vojsko. Aigyptos se svými syny přinutil Danaa, aby jim dal své dcery za manželky.

Danaos vymyslel lest, se svatbou souhlasil, ale dcerám nařídil, aby své manžele o svatební noci zavraždily. Čtyřicet devět dcer otce poslechlo, ale ta nejmladší, Hyperméstra, se do svého ženicha zamilovala a neposlechla. Naživu tak zůstal jen Lynkeus, který později usedl na královský trůn v Argu.

Pověst vypráví, že všech čtyřicet devět hlav Aigyptových synů bylo hozeno do řeky Lerny, a ta proto má právě tolik pramenů. Bohové devětačtyřicet Danaových dcer za jejich čin krutě potrestali: musí až navěky nabírat vodu do děravých sudů.

Sami staří Egypťané se k řecké pověsti o dvou znesvářených bratrech nehlásili. Svou zemi nazývali Tameri, tedy obdělaná nebo též milovaná země.