Masopust, fašank, ostatky, končiny nebo voračky. Víte o čem je řeč?

5. únor 2016

Nejen u nás, ale po celé Evropě začínají karnevaly, průvody a reje masek a poslední dny veselí a bujarého hodování před čtyřicetidením postním obdobím, které předznamená Popeleční středa, a které nás dělí od Velikonoc.

Tento zimní rituál je v mnohém unikátní. V různých podobách se slaví po celé Evropě. Odtud ho Evropané vyvezli i do latinské Ameriky. Ovlivnil kulturu hned několika civilizací, promítl se do slovenosti i do lidového umění.

Historikové tvrdí, že počátky masopustu je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky zvané saturnálie, což je jeden z nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí pravděpodobně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.

Masopust je původně pohanský, ale křesťanství určuje dobu jeho konání a k němu se i vztahuje. Z křesťanství slovo masopust také vzniklo, potvrdila Marie Janečková z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

„V církevní slovanštině masopust znamenal čtyřicetidenní půst. Nářeční pojemenování fašank nebo fašanky, to je starobylá výpůjčka ze středohornoněmčiny,“ dodala lingvistka.

V té době se čepovaly nápoje před započetím půstu. „Odtud kořen šank, později šenk.“

Domácí název končiny je zřejmý, soudí Klímová, protože značí konec masopustu.

„Na Chodsku se pro konec masopustu používá výraz ostatky, k němu se váže ještě jeden název, a to voračky.“

Tento výraz označoval zvyk chasy, tedy větišnou mladých chlapců a mužů. „Chasa o masopustním úterý chodila po vsi, po domech, často v převlečení za maškary. Vyváděli všelijaké skopičiny, hrála jim k tomu muzika, a oni zvali děvčata večer k muzice.“

„Večer jim děvčata u muziky musela ty voračky zaplatit, byl to vlastně plat za muziky na celý rok. A chlapci pak to, co děvčata zaplatila, propíjeli,“ připomněla jeden z mnoha zvyků české masopustní tradice Marie Janečková.

autor: mše
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.