František Bublan: Na víkendových demonstracích zasahovalo příliš málo policistů

Senátor za ČSSD, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, bývalý ministr vnitra a šéf civilní rozvědky František Bublan pro Interview Plus tvrdí, že důvěryhodnost ani bezpečnost ČR není ohrožena.

„Jsme pevně zakotveni v bezpečnostním systému. Nežijeme na počátku 90. let, kdy se bezpečnostní složky tvořily na zelené louce. Spolupráce se zahraničními tajnými službami bude nadále pokračovat. Jedna kauza ji neohrozí, protože je mnohem hlubší a plošnější,“ je přesvědčen Bublan.

Exministr vnitra ale připouští, že koordinace tajných služeb v Česku vázne. Zatímco BIS spadá do kompetence premiéra, civilní rozvědka patří pod ministra vnitra a vojenské zpravodajství pod ministra obrany.

Vláda má sice výbor pro činnost zpravodajských služeb, který se má zabývat jejich koordinací. Ten ale zasedá zhruba jednou za tři měsíce a řeší spíše dlouhodobé úkoly a rozpočty služeb. Výbor není určen pro řešení operativních věcí jako je kauza Fajád a ani není schopen operativně se scházet.

„Většina evropských zemí na to má pracovitější orgány. Východoevropské země mají často zvláštního ministra – koordinátora tajných služeb. Ve Velké Británii funguje speciální výbor, který se skládá z několika analytiků,“ popisuje Bublan.

Právě britský model speciálního výboru považuje Bublan za vhodný pro Českou republiku. Tým analytiků tam každý den zpracuje premiérovi svodku ze zpravodajských informací. „Náš premiér nikoho takového nemá a není v jeho silách přečíst několik stran denně.“

Žádná vláda se tímto problémem podle Bublana nezabývala. Vedlo to pak k tomu, že tuto práci nechávali premiéři blízkým osobám, které ale neměly oprávnění pro práci s tajnými informacemi.

„Takto se mohla například dostat Jana Nagyová, nyní Nečasová k tajným informacím, které posléze získal lobbista Ivo Rittig,“ myslí si Bublan.

Rivalita mezi tajnými službami je menší než dříve

Jako šéf civilní rozvědky jsem věděl, že na spoustě míst se překrýváme s vojenským zpravodajstvím. Například o situaci na Balkáně jsme měli úplně odlišné informace. Pak je potřeba spolupracovat a hledat pravdu.

Co se týká překrývání kompetencí tajných služeb, Bublan jako bývalý šéf civilní rozvědky to nepovažuje za problém. „Vždycky dojde k nějakému průniku, protože nesmí zůstat nepokrytý prostor. Kdyby se nepřekrývaly, hrozí, že jim něco unikne. Pokud se objeví něco, kde se služby dotýkají příliš těsně, ustanoví se společná operativní skupina.

A pověstná rivalita mezi tajnými službami? „Ta je spojena hlavně s nástupem nových ředitelů, kteří se snaží přetáhnout kvalitní lidi z jiných služeb. Pak vznikají třenice,“ říká Bublan.

Podle exministrova přesvědčení vztahy mezi tajnými službami jsou v současnosti méně napjaté než v minulosti a nehrozí tak, že by zpravodajci pracovali proti sobě.

Kde byli policisté při víkendových demonstracích v Praze?

„Když jsem viděl záznamy, tak to místy působilo až komicky. Proti sobě stály dvě skupiny demonstrantů a mezi nimi bylo několik málo policistů. Kdyby se do sebe demonstranti pustili, tak ta policie by byla doslova vymazána. Působilo to na mě spíše jako nějaká hra. Nedivím se těm otazníkům kolem,“ říká Bublan.

Podle něj policisté neměli v tak malém počtu šanci řešit maskované demonstranty. „Nedivím se jim, že nezasáhli. Snažili se oddělit obě skupiny a na tohle už neměli kapacitu.“

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.