Turecká policie zatkla už přes tři tisíce pašeráků lidí, jsou prý stále agresivnější

Turecká policie zatkla přes 3 tisíce pašeráků lidí. Stále to ale nestačí. Denně tak z Turecka připlouvají do Řecka stovky migrantů, kteří míří dál do bohatých západoevropských zemí. Evropská unie proto poskytne Ankaře 3 miliardy eur na řešení uprchlické krize, peníze ale podle Turecka nejsou to hlavní.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přístav v tureckém městě Cesme, odkud uprchlíci míří na západ, kde začíná jejich nelegální cesta do Řecka a dál do Evropy

Přístav v tureckém městě Cesme, odkud uprchlíci míří na západ, kde začíná jejich nelegální cesta do Řecka a dál do Evropy | Foto: Robert Mikoláš

Mezinárodní organizace pro migraci dnes informovala, že počet migrantů připlouvajících do Evropy po moři se za letošních prvních šest týdnů oproti stejnému loňskému období zdesetinásobil na více než 76 tisíc. Téměř 60 tisíc lidí připlulo letos podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Turecka do Řecka.

Na pobřeží Turecka organizují odplouvání člunů s migranty pašerácké gangy. Policisté proto zvýšili kontrolu oblastí, odkud na řecké ostrovy vyplouvají čluny se Syřany, Afghánci či Iráčany. Například nedaleko přístavu Cesme, ležícího na pobřeží Egejského moře, naloďují pašeráci uprchlíky na čluny, které pak zamíří na nejbližší řecký ostrov Chios.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na pobřeží Turecka organizují odplouvání člunů s migranty pašerácké gangy. Nedaleko přístavu Cesme natáčel zpravodaj Robert Mikoláš

Jak říká ředitelka Asociace pro solidaritu s uprchlíky, Piril Ercoban, pašeráci jsou den ode dne agresivnější. Běženci jsou často vystaveni násilí, pašeráci je nechávají čekat připoutané a hladové. A do člunů pro maximálně deset lidí donutí nastoupit třicet i čtyřicet mužů, žen a dětí.

Podle Piril Ercoban ještě před dvěma lety většinu migrantů tvořili obyvatelé Afghánistánu a severoafrických zemí, teď jich ale nejvíce pochází ze Sýrie. Jen v Izmiru, hlavním středisku stejnojmenné provincie, jich žije na 200 tisíc. Zdaleka ne všichni však chtějí riskovat cestu do Evropy.

Například 27letý muž ze syrského Aleppa své krajany mířící do Německa či Švédska nechápe. „Nemá to logiku odcházet tak daleko od rodné země,“ říká. On sám se prý okamžitě jak válka skončí, vrátí domů.

Měl ale štěstí, sehnal v Turecku práci. Většina běženců ji však shání marně. I proto by měly peníze poskytnuté Evropskou unií jít právě i na zajištění pracovních příležitostí. Zdůraznil to i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD, který turecký přístav Izmir dnes navštívil.

„V Turecku je zřejmé, co bychom my přivítali. Kdyby Turci dokázali umožnit uprchlíkům dostat se na pracovní trh, vytvořit jim lepší podmínky, aby neutíkali. A z naší strany jsou také určité závazky, že Turecko má zájem o uvolnění vázového režimu pro své občany,“ uvedl šéf české diplomacie.

Za důležité ale považuje rozbití sítě pašeráků. Bez ohledu na to, zda sahají i do politiky. „Je povinnost každého státu, aby v tomto dělal pořádek, i kdyby to mělo zasáhnout nejvyšší patra politiky,“ uvedl.

„Je třeba být v tomto naprosto nekompromisní. A jestli nejsme ochotni si v tomto říkat pravdu a dělat ty věci razantně, pak bychom nebyli schopni si s tím problémem poradit,“ dodal český ministr zahraničí.

Do Turecka přivezl finanční pomoc ve výši deset milionů korun, které má dostat tamní pobřežní stráž na boj s pašeráky lidí. Příliv běženců ale nepůjde úplně zastavit, protože většina chce do Evropy za každou cenu, prohlásil Zaorálek po jednání s místními představiteli.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme