Masopustním maskám bylo ve středověku dovoleno vše, od zvedání sukní, po vyplenění spíže

Dnes se zapomíná, že masopusty nebyly jenom zábava. „V nich byla spousta prvků, které měly zajišťovat plodnost a prosperitu pro venkovská hospodářství. Hlavní úlohu hrál medvěd, ten nesměl chybět v žádném průvodu. Tím, že si obřadně zatancoval s hospodyní, zajišťoval pro celé hospodářství na příští rok prosperitu. Aby se urodilo obilí, aby bylo všechno tak, jak má být.“

Čím výš se skákalo, tím vyšší byl len a obilí

Hospodyně také trhaly maskám kousky slámy, dávaly je do hnízd slepicím, husám, aby vyseděly hodně mláďat. „Při tanci se zase muselo hodně vysoko skákat. Čím výše se skákalo, tím vyšší bylo obilí a len. I v tanci bylo důležité se neloudat a neodbývat to,“ směje se Helena Nováková.

V masopustním průvodu nesměla chybět maska, které se říkalo Laufr. „Ta šla před průvodem, protože masky zacházely dovnitř do domů, on se dovoloval, jestli masky smějí ten dům navštívit. Potom v průvodu nesměla chybět kobyla, která bujně vyhazovala kopyty a dělala jiné neplechy, babka s nůší, ve které měla Emánka. Byla to maska Žida. Vyjadřovala to, že Židé na vesnicích nebyli oblíbení. Byla tam jako negativní postava, která proháněla a zlobila děti,“ vyjmenovává Helena Nováková.

V době, kdy se nenosilo spodní prádlo, masky ženám zvedaly sukně a vyváděly různé neplechy

V masopustním průvodu se o legraci staral kromě kobyly také dráteník. „Přibíjel třeba boty k prahu nebo stloukal doma nářadí dohromady. Masky byly velice aktivní. Ve středověku byla aktivita mnohem mnohem větší, než dnes. Jsou záznamy, že středověké masopusty byly velice bujaré, masky si mohly dovolit skoro všechno. V době, kdy se nenosilo spodní prádlo, bylo dovoleno zvedat ženám sukně a vyváděly různé neplechy. Ten význam masopustu jako obřadu zajišťujícího plodnost, byl naplněn, protože za devět měsíců se rodilo více dětí.“

Časem se tohle chování nelíbilo a chování masek bylo umravněno. „Ale bylo jim povoleno, když masky přišly do domu, mohly sebrat všechno, co bylo k jídlu. Takže v komíně uzené, v kurníku vajíčka, ve spížce koblihy. Vzaly všechno, to bylo právo masek. Možná proto si dnes masky nikdo nechce pouštět do domu.“

Pro popelec do kostela a pak 40 dní půst

Masopustní veselí končilo v úterý o půlnoci. „Ve středu ráno šli všichni do kostela, aby jim pan farář udělal na čelo popelec. Kdy jim udělal popelem křížek na čelo, aby začali přemýšlet o věcech duchovních, což bylo součástí půstu, nejenom nejíst, ale i se trošku zamýšlet sám nad sebou, nad tím co děláme a jací jsme. To byl první krok k tomu postnímu období, které trvalo 40 dnů až do Velikonoc a končilo Velkým pátkem.“