Jan Fingerland: Černí koně na cestě do Bílého domu aneb Co vyplývá z primárek v New Hampshire?
Zatímco v Iowě to byl ještě námět pro divoké spekulace, teď už je to realita, se kterou se musí počítat: příznivci obou hlavních stran revoltují proti svému vedení a do klání o Bílý dům chtějí poslat černé koně.
Po ohlášení výsledků primárek v New Hampshire je u demokratů v čele soutěže o nominaci levičák Bernie Sanders, který na druhé místo zatlačil donedávna neotřesitelnou Hillary Clintonovou, zatímco ke zděšení vlivných republikánů se v jejich straně na první pozici prodral prostořeký Donald Trump.
Jak rozumět tomuto trendu? V obou případech platí, že se aktivisté a členové obou stran přiklonili k extrémnějším variantám, a to navzdory přání stranického establishmentu a také částečně v rozporu s volební racionalitou, protože lidé jako Sanders nebo Trump zůstanou pro řadu Američanů nevolitelnou alternativou.
Zatím však úspěšně využívají velmi podobná témata, jako jsou obavy ze ztráty pracovních míst a zpupnost velkých koncernů, například farmaceutických.
Pro obě strany také platí, že se o slovo hlásí zcela nová generace, která se nehodlá řídit tím, co bylo zvykem v minulosti. Například u demokratů se ukazuje, že mladí lidé podporují jednoznačně Sanderse. Nevadí jim, že jejich kandidátovi je přes sedmdesát, ale oceňují jeho chuť měnit zavedené pořádky.
Naopak Hillary Clintonová je v očích mladých voličů příliš spojená se zavedenou washingtonskou politikou. A výměna generací Clintonovou poškozuje dvojnásob, protože pro ni nehlasují ani mladší ženy.
Mnohé Američanky už vůbec nevidí důvod hlasovat pro Hillary jen proto, že je také žena. Důležitější je pro ně Sandersův obecněji zaměřený apel na spravedlnost. To je ve velkém kontrastu ke skutečnosti, že Barack Obama získal v obou volbách naprosto drtivou většinu afroamerických hlasů.
Přesto nemusí Hillary Clintonová zoufat. Iowa i New Hampshire jsou státy s jedinečným složením. Teprve až se bude hlasovat ve státech s výraznými hispánskými a černošskými komunitami, ukáže se, jestli intelektuální typ politika jako je Sanders dokáže oslovovat tento druh elektorátu.
Podle dosavadních průzkumů bude hnědá a černá Amerika v primárkách hlasovat pro Clintonovou, ale Sanders už začal pracovat na své lepší imagi v očích voličů své soupeřky.
Také u republikánů zpytuje establishment svědomí. Donald Trump v New Hampshire rozdrtil své republikánské soupeře bez ohledu na jejich politické názory a obnovil tak reálnost svých ambicí, které byly ohroženy pouhým druhým místem v Iowě.
Na druhou stranu je třeba se podívat na reálná čísla. Republikáni vedou bratrovražedný boj, v němž se vzájemně ničí umírnění kandidáti jako Jeb Bush, Chris Christie nebo Marco Rubio, ačkoli - sečteno dohromady - by jejich příznivci Trumpa snadno vyřadili ze hry.
A tak nejzajímavějším fenoménem republikánských primárek v New Hampshire je asi druhé místo Johna Kasiche, politika s českými předky. Tento umírněný a pragmatický politik, který má za sebou dlouhou kongresovou kariéru i úspěšnou dráhu ohijského guvernéra, je možná pravým vítězem boje o nominaci v New Hampshire.
Jeho vítězství může být začátkem úspěšného tažení, v němž vymaže dosud zdánlivě silnější protikandidáty. Zatím tento politik sázel na poklidný nekonfrontační styl a omezil se nanejvýš na kritiku Trumpových výpadů proti přistěhovalcům.
Kasichův úspěch však není jen výsledkem skromného postávání. Za volební inzerci v New Hampshire utratil více než Clintonová, Sanders i Trump. Ví, že už brzy se řady kandidátů budou ztenčovat a sponzoři se začnou řadit za jediného z nich – může být tím, kdo porazí Trumpa a poté i Sanderse nebo Clintonovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka