Přibývá důchodců, na které je kvůli nesplácení dluhů uvalena exekuce
Přibývá důchodců, kteří nesplácejí dluhy, a na jejich penze je proto uvalena exekuce. Do dluhové spirály se mohou dostat například na prodejních zájezdech nebo když zapomenou zaplatit poplatky obci. Rostou také exekuce z nemocenských dávek. Vyplývá to z informací České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z konce minulého roku.
Sociální správa takto loni strhla přes dvě miliardy korun. Exekucí na důchod včetně insolvencí bylo téměř 80 tisíc, což je o 6,25 procenta více než v předcházejícím roce. Myšleny jsou důchody starobní, invalidní i pozůstalostní.
Prudce rostou také exekuce na dávky nemocenského pojištění. „Za celý rok 2015 jich Česká správa sociálního zabezpečení provedla více než 130, což je dvakrát tolik oproti roku 2013,“ upřesňuje mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
Přibývá důchodců, na které je kvůli nesplácení dluhů uvalena exekuce. Rostou také exekuce z nemocenských dávek
Týká se to i peněžité pomoci v mateřství. Jednorázový příspěvek k důchodům ve výši 1200 korun, který stát vyplatí letos v únoru, ovšem exekuci nepodléhá a penzisté ho dostanou v plné výši.
Daniel Hůle, vedoucí programu kariérního a finančního poradenství organizace Člověk v tísni, upozorňuje, že v posledních letech údaje velmi kolísají. Důchodci jsou podle něj ale každopádně lákavou cílovou skupinou pro věřitele.
„Důchody představují pro věřitele poměrně jistou dávku, co se týče exekuce. Důchodce má většinou minimum vyživovacích povinností – maximálně partnera, už ne děti. To znamená, že je mu možné strhnout více. A zároveň když si vezmeme, že průměrná výše důchodů je přibližně 11 tisíc korun, tak je možné strhnout řádově 2000 až 2500 měsíčně, což je ve srovnání s naprostou většinou dlužníků v exekuci poměrně vysoká částka,“ vysvětluje.
O rostoucím zadlužení důchodců mluvil Daniel Hůle, vedoucí programu kariérního a finančního poradenství organizace Člověk v tísni
Nárůst exekucí na důchody a nemocenskou souvisí například s případy, kdy lidé nesplácejí a na základě exekučního výměru jim část platu zadržuje zaměstnavatel. Pokud pak dlužník přejde na dlouhodobou nemocenskou nebo do důchodu, exekuce pokračuje dál.
Samozřejmě se ale zadlužují i lidé, kteří už v důchodu jsou.
„Důvody jsou zejména dluhy, které vznikají na prodejních zájezdech, a jsou to dluhy kvůli neplacení výživného nebo nesplácení půjček. Za částí exekucí stojí rovněž drobné dluhy, a to například pokuty dopravnímu podniku, poplatky obcím za svoz odpadu, případně penále zdravotním pojišťovnám,“ připomíná Buraňová.
Podle Hůleho je problém také to, že důchodci často bydlí ve velkých bytech, na které nezvládají platit nájem, a mnohdy také nesou důsledky zadlužení svých dětí.
ČSSZ o exekuci nerozhoduje
Česká správa sociálního zabezpečení doporučuje lidem, kterým je uvalena exekuce na nemocenské pojištění a kteří jsou v pracovní neschopnosti několik měsíců, aby si potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti – takzvaný lístek na peníze – nechali od lékaře vystavit k poslednímu dni v měsíci. Exekuční srážky se totiž vždy počítají z dávky za celý kalendářní měsíc.
Oznámení o uvalení exekuce na důchod nebo nemocenskou posílá ČSSZ písemně. A to i v případě, že kvůli nízkému důchodu částku zabavit nemůže. Pokud chce dlužník protestovat, musí se obrátit na instituci, která o exekuci rozhodla. Sociální správa pouze ze zákona srážku z peněz provádí.
Minimální částka, kterou musí člověk bez ohledu na exekuci dostat, činí u důchodu 6178 korun. Může se ještě zvyšovat podle počtu osob, které musí dlužník vyživovat. Na jednu osobu připadá 1500 korun.
