„Největší nešvar jsou vyprázdněné metafory.“ Liberatura o češtině v písňových textech

10. únor 2016
Liberatura

„Těch kapel, který začínají zpívat česky, je víc a víc. To třeba před pěti lety nebylo,“ myslí si Gian Baban, kapelník a textař kapely Dalekko. Pavel Turek, hudební publicista z Respektu, souhlasí. Tolik k první otázce Liberatury: zažívá čeština v písňových textech obrození?

Tahle otázka nám vězela v hlavě už pár týdnů – možná díky článku Heleny Pazdiorové na serveru AlterEcho, ve kterém redaktorka rozebírá kvalitu českých textů a tvrdí, že kapely už nějakou dobu hromadně přechází na češtinu. „Dlouhá léta tady doutnal nějaký optimismus v tom, že tady bude nějaká kapela, která se prosadí v zahraničí. Ono se to vlastně úplně nepovedlo ani Ecstasy of St. Theresa, ani Sunshine. Mám pocit, že tyhle příklady, které mohli lidi vidět před sebou, trochu vzaly chuť zpívat anglicky. A zároveň, jelikož je historicky dané, že u nás se poslouchá píseň spíš přes text, tak se čeština ukazuje jako daleko kontaktnější,“ vysvětluje Pavel Turek nové trendy. Podhoubí českých textů, které hudební projekty představují daleko častěji, začínalo ale už dřív. „Kdykoliv se bavím s českým textařem nebo někým z mladší generace, tak se shodují na jménu Jaromíra Švejdíka z Priessnitz,“ říká Turek z Respektu.

Čtěte také

A jak je to s češtinou jako se vstupním materiálem? „Mně se s ní pracuje dobře, protože jsem nikdy nezkoušel psát v jiném jazyce. Já si myslím, že čeština je hrozně tvárná, ale je hrozně závislá na způsobu skládání,“ říká Gian Baban, hlavní textař kapely Dalekko, která má za sebou skvělý loňský debut Neběžel jsem tudy, nominovaný mimo jiné na cenu Vinyla. Texty tu mají vypravěče, kteří se nejčastěji potulují po nočním městě a letargicky zakrývají existenciální úzkosti. Občas zpoza obzoru vykukují dystopické stroje, což v popovém hávu Dalekko posluchače mnohdy překvapí. Přednost Dalekko spočívá určitě v tom, že na relativně symetrický popový song dokážou napasovat text bez jakékoliv křeče. To v češtině není tak jednoduché. „Čeština je podle mého soudu skvělá v žánrech, kde je dominantní kód řeč. Není žádný problém s češtinou v rapu a ve folku. Ale v momentě, kdy jdeme k populární písni, tak tam už přichází omezení,“ myslí si Pavel Turek.

03459384.jpeg

Jak zní špatný český text a co jsou nejčastější chyby domácích interpretů? „Největší nešvar českýho textařství je nadužívaná metafora,“ říká Turek a odkazuje na kapelu Kryštof. „Na tom autorovi je znát, že coby shakespearovský herec vstřebal množství vznosných slov. Je fascinující, jak velká je v tom textu míra přibližnosti. Člověk má pocit, že už se tam skoro něco říká, ale ještě se to neřekne.“

Poslechněte si Liberaturu s Pavlem Turkem a Gianem Babanem. Dozvíte se taky, proč nejsme jako posluchači českých textů shovívavější k banalitě. Pavel Turek si myslí, že je to otázka tradice a národní emancipace skrz jazyk.

autoři: Karolína Demelová , Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.