Šumavská mozkovka získává na oblibě, vědu přiblíží lidem i v příštím roce

16. únor 2016

Pod povrch Šumavy, pod hladinu Vltavy i do života šumavských smrčin. Tam všude dal čtenářům časopisu Šumava nahlédnout letošní ročník soutěže Šumavská mozkovka. Vědci jejím prostřednictvím představují laikům srozumitelnou formou odborné výzkumy.

Přiblížit odborný výzkum laické veřejnosti. I to je cílem čtenářské soutěže Šumavská mozkovka. Vyhlašuje ji Národní park Šumava a letos se díky ní lidé dozvěděli zajímavosti o šumavských smrčinách u Plešného jezera a nad Březníkem, o historii kůrovcové kalamity a mezi soutěžními články byl například i jeden o perlorodkách ve Vltavském luhu.

Soutěžní články Šumavské mozkovky vycházejí v časopise Šumava a jejich autoři mají nelehký úkol. Musejí popsat svůj dlouhodobý odborný výzkum na pouhých dvou stranách a především takovou formou, která je srozumitelná i naprostným laikům. Podle čtenářů se toho letos nejlépe zhostil Pavel Šamonil se svým článkem o půdách v Boubínském pralese s názvem Mluvily jako hrob, aneb paměť pralesních půd.

„Já jsem neřešil, jestli vyhraju nebo nevyhraju. Bylo těžké vyrobit příběh na těch dvou stranách. Myslím si, že třeba Jarda Vrba se tady toho zhostil lépe, že ten jeho text je vlastně jednoduchým příběhem a já sám mám rád příběhy, takže jsem se snažil podobný příběh vyrobit, ale asi to bylo náročnější, protože jsem zároveň řešil tu stromovou složku, zároveň půdy, zároveň nějaká porušení v tom lese a nevím, jak se mi to povedlo," řekl Pavel Šamonil.

Výzkumů je na Šumavě dost, soutěž bude určitě pokračovat

Zmíněný Jaroslav Vrba skončil se svým článkem Jak jsem potkal kyselé deště hned na druhém místě. Letošní ročník Šumavské mozkovky potěšil i vedení národního parku a je téměř jisté, že soutěž bude pokračovat i dalších letech.

„Dá-li příroda, tak budeme v těch ročnících pokračovat a já vím, že na Šumavě probíhá spousta výzkumů. Takže když to vezmu, kolik probíhá výzkumů, tak těch mozkovek může být ještě padesát ročníků," uvedl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Šéf parku má navíc také tip, který z probíhajících výzkumů by v některém z dalších ročníků rád viděl. Jde o archeologické výzkumy Kataríny Čulákové ze správy parku.

„Protože to posouvá taky naše poznání o osídlení Šumavy úplně někam jinam, než jsme doteď mysleli a zas tím obloukem to půjde k lesu, protože ti lidé tam žili v nějaké krajině a ta byla jinak lesnatá. Byly tam jiné stromy, vypadala jinak. Tam, kde dneska jsou rašeliniště, tam byla jezera. Takže to jsou věci, které určitě budou všechny zajímat," vysvětlil Pavel Hubený.

3. ročník soutěže Šumavská mozkovka vyhlásí Správa národního parku Šumava v letním čísle časopisu Šumava.

autoři: Směna ČRo Plzeň , en
Spustit audio