Europoslanec Svoboda: Němci byli vstřícní k uprchlíkům, protože jim chybí půl miliónů pracovníků

Poslanec Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL) tvrdí, že migrační krize sice nejvíce cloumá emocemi evropských voličů, ale největší krizí Evropy je ve skutečnosti demografický vývoj. A o tom se naopak nemluví vůbec.

„Evropa vymírá. V Německu je půl miliónu neobsazených pracovních míst a Němci se ptají, kdo bude platit na jejich důchody. To je jeden z důvodů, proč Německo bylo v první fázi tak otevřené vůči migrantům. Potřebuje tuto obrovskou díru na pracovním trhu zacelit,“ říká Svoboda.

Velká Británie připravuje referendum o svém vystoupení z EU, Řecko má kvůli problémům s ochranou své vnější námořní hranice na krku bruselské ultimátum a hrozí mu odchod z Schengenu. Samotný Schengenský prostor volného pohybu je v ohrožení, státy Visegradské skupiny navrhují záložní hranici na úrovni Bulharsko – Makedonie. V otázce přijímání uprchlíků se s Německem neshodne už ani Francie. To vše musí státy osmadvacítky aktuálně řešit. Je EU společenstvím jenom pro dobré časy?

EU má sílu půl miliardy lidí a je nejbohatší částí světa. Musí v sobě najít dostatečnou politickou sílu, aby krizi řešila společně. To znamená dát více pravomocí EU. Vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže je první vlaštovkou.

Europoslanec Svoboda připouští, že to tak zvenku vypadá. „Je to způsobeno tím, že EU není postavena na velkých institucích, které by samy mohly prosazovat vymáhání závazků, které na sebe členské státy vzaly. EU je závislá na tom, že státy své závazky plní dobrovolně. A když se tak neděje, jak jsme toho svědky v případě migrační krize, pak má EU problém,“ vysvětluje Svoboda.

Jedna z velkých cest dopředu je podle Svobody posilování vymahatelnosti povinností členských států a posílení pravomocí Bruselu. Například naprostá většina pravomocí týkajících se migrace, azylové politiky zůstala na členských státech.

V uprchlické krizi půjde EU pravděpodobně cestou Merkelové, to znamená, že bude sázet na dohodu s Tureckem. Pro alternativní plán Visegrádské skupiny se záložní hranicí na severu Řecka ještě nenastala v očích většiny evropských států vhodná doba.

Svoboda očekává zejména bouřlivou diskuzi o britských požadavcích na další setrvání v EU. „Čtvrtý britský požadavek týkající se omezování sociálních benefitů se dotýká jednoho ze základních evropských pilířů, a to je nediskriminace na základě státní příslušnosti v rámci volného pohybu pracovní síly. Nejsem si jist, zda takováto výjimka může být přijata.“

„Očekávám, že v otázce Brexitu dojde k významnému pozitivnímu posunu a že členské státy se dohodnou s premiérem Cameronem na kompromisu přijatelném pro obě strany,“ věří Svoboda.