Vzděláváním se může snížit riziko onemocnění Alzheimerem nebo demencí
Chcete snížit riziko, že se u vás projeví Alzheimerova nemoc či jiná forma demence? Potom se vzdělávejte a svým životním stylem se snažte předcházet kardiovaskulárním onemocněním. To je závěr nejnovější studie amerických lékařů, kteří se zabývali souvislostmi mezi demencí a vzděláním.
Výzkum vedla neuroložka Claudia Satizabalová z Lékařské fakulty Bostonské univerzity. Odbornou veřejnost experti s výsledky svého bádání seznámili na stránkách prestižního časopisu New England Journal of Medicine.
Jak upozorňuje redaktorka amerického veřejnoprávního rozhlasu National Public Radio, rozhodně nejde o první studii s takovým závěrem. Zcela určitě je to ale dosud nejkomplexnější práce o dané problematice. Odborníci při ní vyhodnotili údaje, které byly shromažďované poslední tři desetiletí. Týkaly se více než pěti tisíc lidí, obyvatel města Framingham ve státě Massachussetts. Co přesně tedy tým vědců kolem neuroložky Claudie Satizabalové zjistil?
Od 70. let minulého století ve Framinghamu soustavně klesá výskyt případů demence. Ale pouze u lidí, kteří mají – či měli – alespoň ukončené středoškolské vzdělání. Stejně tak se Alzheimerova choroba nebo demence v posledních třech dekádách statistiky málo projevuje u osob, které mají naprosto v pořádku srdce a cévy. A vedou zdravý životní styl.
To znamená, že tito lidé nekouří, nejsou obézní a nemají vysoký krevní tlak. „Z výsledků naší studie vyplývá, že dobrá prevence nemocí srdce a cév by mohla pomoci snížit riziko demence,“ konstatuje neuroložka Claudia Satizabalová.
V západním světě je dnes v porovnání s dobou před 40 lety statisticky nižší pravděpodobnost, že člověk onemocní Alzheimerovou chorobou nebo demencí. Jenže současně počet pacientů s těmito nemocemi roste. Čím je možné vysvětlit tento rozpor?
Podle profesora Kennetha Langa, který na Michiganské univerzitě vyučuje interní lékařství, je to dáno tím, že západní populace stárne. „Ve Spojených státech i jinde na světě neustále roste počet starších lidí. Proto také je a bude více pacientů s demencí. Otázka pro současnou medicínu tím pádem zní: Čelí dnešní sedmdesátník stejnému riziku onemocnění, jako jeho vrstevník před 20 lety?“ vysvětluje profesor Lang.
Také tento odborník potvrzuje, že úroveň vzdělání velmi úzce souvisí s rizikem onemocnění demencí. Jak přesně ale tato souvislost funguje? Znamená to, že vzdělání posiluje náš mozek? Anebo jsou lidé, kteří víc studovali, celkově zdravější?
„Myslím, že v podstatě obě odpovědi jsou správné,“ říká internista Kenneth Lang a dodává: „Jsem přesvědčen, že pokud budete svůj mozek aktivně trénovat, bude to mít přímý biologický efekt na jeho fungování. Možná už jste slyšeli o takzvané kognitivní rezervě neboli rezervě poznávacích funkcí. Ta znamená, že pokud je mozek namáhán, jednotlivé spoje v něm najednou začnou fungovat jinak, než když je v nečinnosti.“
Pod pojmem kognitivní rezerva mají vědci na mysli odolnost mozku vůči neuropatologickým škodám. Označují tak také způsob, jakým mozek své poškozené zdroje využívá. Vyšší vrozená inteligence, vzdělání nebo dosažený profesní výkon může člověku poskytnout rezervu v podobě určitých dovedností – a ty mu potom pomohou lépe se vyrovnat s nastupující Alzheimerovou nemocí.
„Vzdělání tedy v tomto případě hraje velkou roli. Rozhodně to ale není jediný aspekt, který podmiňuje onemocnění Alzheimerovou chorobou či demencí a následný průběh,“ zdůrazňuje americký lékař.
Vzdělání člověku rozšíří pole působnosti, co se týká zaměstnání. Vzdělání také člověku umožňuje pohybovat se v určité sociální vrstvě, zažívat méně stresu a vydělat víc peněz než má třeba jeho vrstevník bez maturity. Člověk s vyšším vzděláním má také často přístup k lepší zdravotnické péči. Podle Kennetha Langa ale není možné říct, že stupeň vzdělání stoprocentně předurčuje riziko demence.
Celá problematika je mnohem složitější. A co se týká příčin onemocnění Alzheimerem, vědci sami ještě hodně tápou, zdůrazňuje odborník z Michiganské univerzity. On sám například zjistil, že určitou roli při onemocnění demencí může hrát také úroveň vzdělání rodičů. Přitom je zajímavé, že důležitější než vzdělání otce je údajně vzdělání matky. Proč tomu tak je? Vědci předpokládají, že vzdělanější matky přistupují k dítěti způsobem, který více obohacuje rozvoj jeho mozku. Ale i to je jen hypotéza.
Z výsledků zmíněné studie, provedené na základě údajů o lidech z Framinghamu, vyplývá, že u lidí, kteří mají v pořádku srdce a cévy, je menší pravděpodobnost onemocnění demencí. Znamená to, že například pravidelné sportování snižuje riziko Alzheimerovy choroby?
„Výsledky testů se zvířaty v klecích i epidemiologické studie prokazují, že fyzická aktivita je velmi důležitá pro zdraví cév. Sport také pravděpodobně příznivě ovlivňuje funkci neuronů v mozku,“ souhlasí profesor Kenneth Lang. Na druhou stranu, jak už bylo řečeno, vědci neumí u jednotlivce stoprocentně určit riziko onemocnění Alzheimerem nebo demencí.
„Já sám říkám svým rodičům: Můžete dělat všechno správně a stejně onemocnět Alzheimerovou chorobou nebo demencí. Jde ale o to, abychom se snažili omezit riziko onemocnění na co nejnižší možnou míru.“ Tolik internista Kenneth Lang v rozhovoru pro americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
