Slovinský prezident Borut Pahor při návštěvě Prahy řekl, že si evropské země budou muset rozdělit uprchlíky. Se svým českým protějškem se v otázce migrace podle očekávání neshodl. Slovinsko prosazuje celoevropské řešení migrační krize, jaké bude hledat unijní summit v Bruselu. Česko v rámci Visegrádské čtyřky mluví také o takzvaném plánu ‚B‘. Ten počítá s utěsněním hranic Řecka s Makedonií a Bulharskem.

Tento článek je více než rok starý.

15:40 18. února 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Slovinskem v uplynulých měsících prošlo přes 450 tisíc migrantů. Borut Pahor v Praze řekl, že chápe, že Česko má jiný postoj k migraci, protože neleží přímo na trase běženců. Miloš Zeman rozdíly v názorech nijak neskrýval.

„To, co se liší, je postoj ke kvótám. Možná, že bychom se shodli na určení horního limitu uprchlíků,“ prohlásil Zeman.

Borut Pahor během návštěvy vyznamenal několik českých policistů a vojáků, kteří ve Slovinsku pomáhali s odbavením migrantů.

I český prezident dostal řád za zásluhy i díky podpoře zápisu děl slovinského architekta Plečnika na seznam UNESCO.

Slovinský architekt Plečnik během svého prvorepublikového působení v Praze zanechal silné stopy a podstatně se zasloužil o současný vzhled Pražského hradu. Podle jeho návrhu byl také postaven vinohradský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Právě ten je součástí mezinárodní nominace Plečnikova díla, kterou připravuje česko-slovinská pracovní skupina.

Nominace Plečnikových staveb je složena z šesti památek ve Slovinsku a z národní kulturní památky, kterou je jeho vinohradský kostel.

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít