Lídři EU jednají o změně podmínek britského členství v unii. První den shodu nepřinesl

Lídři zemí Evropské unie v Bruselu druhým dnem jednají o ústupcích pro Velkou Británii, které požaduje tamní premiér v zájmu setrvání země v EU, shodu však zatím nenašli. Diplomaté včera jednali až do ranních hodin a podle zdrojů Českého rozhlasu byla debata nečekaně bouřlivá. Dnes summit pokračuje, nejprve dvoustrannými schůzkami a pak odpoledním společným jednáním lídrů. Kromě podmínek pro Británii je tématem summitu i migrační krize.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský premiér Cameron (vpravo) na bruselském jednání s předsedou Evropské rady Tuskem a šéfem Evropské komise Junckerem

Britský premiér Cameron (vpravo) na bruselském jednání s předsedou Evropské rady Tuskem a šéfem Evropské komise Junckerem | Zdroj: Reuters

I když se na summitu jednalo do brzkých ranních hodin – britský premiér David Cameron odcházel až po půl šesté ráno – o žádném velkém posunu se mluvit nedá.

Předseda Evropské rady Donald Tusk, který evropským summitů šéfuje, doslova řekl, že udělali určitý pokrok, ale hodně toho ještě zbývá projednat.

Přehrát

00:00 / 00:00

O jednání o setrvání Velké Británie v EU mluvili redaktorka ČRo Marie Machytková a londýnský zpravodaj ČRo Jiří Hošek

Problematických bodů, na kterých dohoda o podmínkách britského členství vázne, je hned několik. Třeba takzvaná „záchranná brzda“, tedy možnost dočasného omezení využívání sociálního systému ze strany jiných občanů EU v případě jeho enormního zatížení.

Řeší se například délka trvání této „brzdy“. David Cameron usiluje až o 13 let – respektive sedm let a prodloužení o dalších šest – otázkou je však také, jestli by stejné opatření měly mít k dispozici i další státy osmadvacítky.

Dalším bodem je omezování sociálních dávek pro občany jiných zemí unie žijící v Británii. Zejména Polsku vadí omezení příspěvků na děti a snahy aby to platilo i zpětně, tedy nejen pro nově příchozí.

A problematická je v Bruselu i otázka finančních regulací. Francie se s Londýnem stále nedohodla na otázkách souvisejících s řízením eurozóny. Paříž kritizuje Británii, že se snaží na úkor eurozóny zajistit zvláštní ochranu londýnskému finančnímu centru City.

A toho, aby britské banky neměly neoprávněné výhody, se obává také Lucembursko.

Belgie zase ostře odmítá britskou snahu vyvázat se z možných právních důsledků sousloví o „stále těsnější unii“, které je v úvodu základní unijní smlouvy a které odkazuje na postupující evropskou integraci.

Cameron potřebuje výsledek

Cameron slíbil Britům nové nastavení vztahů s EU před tím, než vyhlásí referendum o setrvání Spojeného království v EU.

Ze zákona musí být mezi oznámením a termínem plebiscitu aspoň 16 týdnů. Pokud by tedy ministerský předseda dnes dostal to, co žádá, referendum by se nejspíš vypsalo na 23. června. Když premiér odejde s nepořízenou, další pravděpodobným termínem by pak bylo asi září letošního roku.

Evropští lídři dali najevo, že pokud se nepodaří s Británií dohodnout na tomto summitu EU, tak už by Cameron nemusel dostat další šanci.

Výsledek z Bruselu potřebuje Cameron proto, aby otupil kritiku ze strany euroskeptiků i desítek poslanců jeho vlastní Konzervativní strany, i aby před referendem uchlácholil rovněž spíše euroskepticky naladěný britský tisk, který může sehrát důležitou roli.

Pro řadu Britů však zřejmě nejsou výsledky jednání z Bruselu až tak podstatné. Podle průzkumů chce 30 procent Britů v EU setrvat, ať bude konečná podoba dohody jakákoli, a zhruba stejné procento chce z EU stůj co stůj pryč.

Migrační krizi chceme řešit společně s Tureckem, potvrdily země EU

Číst článek

ČRo, Ondřej Houska, Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme