Lídři EU jednají o změně podmínek britského členství v unii. První den shodu nepřinesl
Lídři zemí Evropské unie v Bruselu druhým dnem jednají o ústupcích pro Velkou Británii, které požaduje tamní premiér v zájmu setrvání země v EU, shodu však zatím nenašli. Diplomaté včera jednali až do ranních hodin a podle zdrojů Českého rozhlasu byla debata nečekaně bouřlivá. Dnes summit pokračuje, nejprve dvoustrannými schůzkami a pak odpoledním společným jednáním lídrů. Kromě podmínek pro Británii je tématem summitu i migrační krize.
I když se na summitu jednalo do brzkých ranních hodin – britský premiér David Cameron odcházel až po půl šesté ráno – o žádném velkém posunu se mluvit nedá.
Předseda Evropské rady Donald Tusk, který evropským summitů šéfuje, doslova řekl, že udělali určitý pokrok, ale hodně toho ještě zbývá projednat.
O jednání o setrvání Velké Británie v EU mluvili redaktorka ČRo Marie Machytková a londýnský zpravodaj ČRo Jiří Hošek
Problematických bodů, na kterých dohoda o podmínkách britského členství vázne, je hned několik. Třeba takzvaná „záchranná brzda“, tedy možnost dočasného omezení využívání sociálního systému ze strany jiných občanů EU v případě jeho enormního zatížení.
Řeší se například délka trvání této „brzdy“. David Cameron usiluje až o 13 let – respektive sedm let a prodloužení o dalších šest – otázkou je však také, jestli by stejné opatření měly mít k dispozici i další státy osmadvacítky.
Dalším bodem je omezování sociálních dávek pro občany jiných zemí unie žijící v Británii. Zejména Polsku vadí omezení příspěvků na děti a snahy aby to platilo i zpětně, tedy nejen pro nově příchozí.
A problematická je v Bruselu i otázka finančních regulací. Francie se s Londýnem stále nedohodla na otázkách souvisejících s řízením eurozóny. Paříž kritizuje Británii, že se snaží na úkor eurozóny zajistit zvláštní ochranu londýnskému finančnímu centru City.
A toho, aby britské banky neměly neoprávněné výhody, se obává také Lucembursko.
Belgie zase ostře odmítá britskou snahu vyvázat se z možných právních důsledků sousloví o „stále těsnější unii“, které je v úvodu základní unijní smlouvy a které odkazuje na postupující evropskou integraci.
Cameron potřebuje výsledek
Cameron slíbil Britům nové nastavení vztahů s EU před tím, než vyhlásí referendum o setrvání Spojeného království v EU.
Ze zákona musí být mezi oznámením a termínem plebiscitu aspoň 16 týdnů. Pokud by tedy ministerský předseda dnes dostal to, co žádá, referendum by se nejspíš vypsalo na 23. června. Když premiér odejde s nepořízenou, další pravděpodobným termínem by pak bylo asi září letošního roku.
Evropští lídři dali najevo, že pokud se nepodaří s Británií dohodnout na tomto summitu EU, tak už by Cameron nemusel dostat další šanci.
Výsledek z Bruselu potřebuje Cameron proto, aby otupil kritiku ze strany euroskeptiků i desítek poslanců jeho vlastní Konzervativní strany, i aby před referendem uchlácholil rovněž spíše euroskepticky naladěný britský tisk, který může sehrát důležitou roli.
Pro řadu Britů však zřejmě nejsou výsledky jednání z Bruselu až tak podstatné. Podle průzkumů chce 30 procent Britů v EU setrvat, ať bude konečná podoba dohody jakákoli, a zhruba stejné procento chce z EU stůj co stůj pryč.
Migrační krizi chceme řešit společně s Tureckem, potvrdily země EU
Číst článek