Petr Honzejk: Grexit? Brexit? Czechexit!
Češi opět potrdili, že jsou evropskými přeborníky v negativismu. Z rozsáhlého průzkumu, který provedla začátkem roku agentura Lorda Ascroffta ve všech zemích osmadvacítky vyplynulo, že jsme suverénně nejkritičtější k Evropské unii. Jako pozitivní vnímá členství jen 41 procent Čechů.
Naše nechuť k unii zvláště vynikne ve srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny. V EU se líbí 60 procentům Slováků a Maďarů a 76 procentům Poláků. Češi jsou vůči Evropě naladěni dokonce znatelně bojovněji než Britové, kteří se chystají na referendum o setrvání v unii. Na ostrovech hodnotí členství jako přínosné 52 procent respondentů.
Loni byl ve hře Grexit, nyní se mluví o Brexitu, ale kdyby se hlasovalo o setrvání v unii ve všech zemích osmadvacítky, byl by nejpravděpodobnější Czechexit. Je to pozoruhodné. Ze strukturálních fondů plynou do Česka miliardy, Češi mohou pracovat v celé Evropě bez omezení, české firmy profitují z volného obchodu a my se přesto ošklíbáme.
Tvrdé ekonomické argumenty prohrávají s pocitem, který se dá souhrnně nazvat „zlý Brusel“. Takřka existenciálně prožíváme, že zmizelo pomazánkové máslo a tuzemský rum. Tedy vlastně: Nic z toho nezmizelo, rostlinným tukem se můžeme cpát dál, jakož i nalévat se etanolem z brambor. Jen těmto zázrakům tuzemského potravinářství musíme říkat jinak a ne a ne to přenést přes srdce.
Na českém odporu vůči unii se určitě podepsala i uprchlická krize, povinné kvóty a tak dále. Ale reálně tady žádní uprchlíci nejsou. A jak už řečeno, ani Slováci, Poláci a Maďaři problém neprožívají tak silně, aby je přiměl k většinovému odporu vůči unii jako takové.
To, co nás od okolních zemí odlišuje především, je dlouhodobý postoj vrcholných představitelů. Prezident Václav Klaus byl vysloveně protievropský, Miloš Zeman sice na Hradě vyvěsil vlajku Evropské unie, ale fakticky útočí na integraci úplně stejně jako jeho předchůdce.
Hlavy českého státu, které přišly po Václavu Havlovi, zrovna nepřesvědčují, že je jejich loajalita orientována západním směrem. A to vzhledem k neformální autoritě prezidentského úřadu nemohlo zůstat bez následků.
Není samozřejmě jisté, že Češi by nyní v hypotetickém referendu hlasovali o vystoupení z unie. Často to bývá tak, že brbláme, brbláme, ale když dojde tvrdé na tvrdé, dokážeme výborně počítat. Argumenty by možná nakonec nad pocity zvítězily. Ale i tak je míra iracionality české populace varující.
Je proto načase, aby racionálně uvažující politici začali exaktně a nahlas říkat, že členství v EU je v českém národním zájmu a proč. Na setrvačnost se spoléhat příliš nedá. Člověk si zpravidla příliš neváží toho, co má, a souvislosti mu dojdou, až když o to přijde.
Naše zapojení do evropské integrace neradno zpochybňovat. Protože, jak to formuloval na twitteru kolega Petr Fischer: Když vystoupí z unie Britové, budou na ostrovech. Když vystoupíme my, budeme v háji.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
