Inkluzivní vzdělávání budí rozpaky. Názory se liší třeba ve výuce dětí s mentálním postižením
Společné vzdělávání běžných a znevýhodněných žáků, takzvaná inkluze, budí mezi učiteli i rodiči rozpaky. Podle nových pravidel by přitom takové školy měly začít fungovat od příštího školního roku. Podle učitelů je ale sporné i to, jak zařazení do běžné třídy budou snášet děti s lehkým mentálním postižením.
Paní Monika z Dobříše se jako pěstounka stará o 14letého chlapce, který má lehkou mentální retardaci a je autista. Monika se proto bojí, že pobyt v běžné třídě nezvládne.
Asistenta se pro zmíněného chlapce ve škole povedlo sehnat jen na pár hodin týdně. Nedostatek odborných pracovníků chce ale ministerstvo školství vyřešit přidáním peněz pro školy.
Pro žáky s lehkým mentálním postižením může být inkluzivní výuka problematická, tvrdí někteří odborníci
„Informaci o asistentovi pedagoga bude škola poskytovat prostřednictvím školní matriky krajskému úřadu, který bude poskytovat školám finanční prostředky,“ vysvětluje Jana Zapletalová z národního ústavu pro vzdělávání.
Učitelé poukazují ale i na další sporná místa. Třeba na to, že by se děti s lehkou retardací měly učit druhý jazyk.
„Nejdéle ve třetí třídě mají všechny základky nástup druhého jazyka, pro naše děti je to absurdní,“ míní speciální pedagožka Jana Karvaiová s tím, že jejich žáci ve třetí třídě mají problém zvládnout i mateřský jazyk, tedy češtinu.
Některé školy ale znevýhodněné děti do běžných tříd zařazují už léta. Záleží na domluvě instituce a rodičů.
Tím, kdo nakonec rozhodne, zda dítě půjde do běžné školy, nebo ne, budou jeho rodiče. Už dříve to zdůraznil náměstek ministryně školství Stanislav Štech.
„Neznamená to, že někdo někoho povinně plošně nažene do běžných škol. Tohle je jeden z mýtů, které je potřeba odstranit,“ dodává.
Ministerstvo školství už dříve odhadovalo, že jen od září do prosince letošního roku si změny vyžádají na 410 milionů korun.
