Evropa nás nechává ve štychu, bojí se Řekové

24. únor 2016

V Řecku roste počet uprchlíků, kteří v zemi uvízli a nemohou pokračovat dál do Evropy. Od minulého pátku totiž Rakousko začalo přijímat jen 80 lidí se žádostí o azyl denně. Podobná opatření přijaly také balkánské země, kudy lidé na cestě do Rakouska procházeli. Makedonie přestala na své území pouštět Afghánce.

Lidé se tak hromadí v Řecku. Do Turecka, odkud připluli, se nevrací. Řecko ale nebylo pozváno na dnešní jednání Rakouska s balkánskými státy, kde se bude mluvit právě o migrační krizi.

Řecko si na jednání balkánských zemí stěžovalo u předsednické země Evropské unie Nizozemska. Řecký premiér Tsipras také protestoval kvůli své neúčasti na schůzce ve Vídni. Řecko navíc pohrozilo zemím, které mají vliv na uzavření hranic do Makedonie, vetem na unijních grémiích.

Nálada je špatná a bojovná, protože Řecko cítí, že ho ostatní země nechávají ve štychu, říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Pavla Smetanová.

„Řekové to sami nemohou zvládnout, protože jen dnes ráno dorazilo do Athén 1600 uprchlíků a odpoledne má přibýt dalších 2000 lidí.“

Podle Smetanové je situace je úplně jiná než například u nás. Řekové se nebojí uprchlíků, naopak s nimi velmi soucítí. Může to být dáno i tím, že sami v historii prošli uprchlickým martyriem.

„Bojí se chaotické situace, která nastala, protože si s ní nemohou sami poradit. Uvěznění tisíců uprchlíků v zemi ve špatné ekonomické situaci, kde navíc není práce, nevěstí nic dobrého. Řecko se momentálně nedokáže postarat o své vlastní obyvatele, natož o takové množství cizinců,“ vysvětluje Smetanová.

Uprchlíci žijí v otřesných podmínkách. „V centru Athén jsou tisíce lidí. Na řecko-makedonské hranici uvízlo asi 4000 lidí bez jakéhokoliv zázemí, je jim zima, mají hlad. Situace se vymyká z kontroly.“

Uzavírání hranic na severu Řecka povede k další humanitární katastrofě, varuje OSN

Politolog Thomas Kulidakis považuje postup Rakouska a balkánských zemí za velmi nesolidární. „Ohrožuje to samotnou existenci EU, jejíž myšlenka je postavena na vzájemné solidaritě. V této chvíli si státy věří stále méně a nemohou se na sebe spolehnout.“


Kulidakis: Námořní hranice, která čítá tisíce ostrovů, se nedá oplotit tak jako zelená hranice. Pokud by Řekové nepoužili násilí, nemají šanci hranici ochránit.

Argument, že Řekové jsou povinni ochránit vnější schengenskou hranici, Kulidakis nebere. „Řecko svou hranici nemůže ochránit. Hranice se chrání proti invazi cizího státu. Ale uprchlíci musejí být přijati, jakmile se dostanou do evropských vod, na základě mezinárodních úmluv. Řecko je povinno je zachránit, poskytnout jim přístřeší a umožnit požádat o azyl.

Jaké možnosti teď mají Řekové při obraně svých zájmů?

„Řekové mohou institucionálně zabránit dalšímu pohybu v Evropské unii. Mohou zablokovat jednání o přistoupení dalších zemí do EU, mohou zablokovat jednání o dotacích. Jako členská země mohou ovlivnit mnohé,“ vysvětluje Kulidakis.

autoři: Ondřej Nováček , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.