'Vítězným únorem' před 68 lety začala komunistická diktatura

Před 68 lety se v tehdejším Československu dostali k moci komunisté, kteří v zemi nastolili totalitní režim. Éra, kterou takzvaný Vítězný únor odstartoval a jejíž součástí byly i popravy, věznění či jiné represe oponentů, trvala čtyři desítky let. Oběti totalitního režimu připomene dnes několik pietních akcí. Tradiční připomínka bude u památníku obětí komunistického režimu v Praze na Újezdě nebo u pamětní desky, která je na budově Senátu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klement Gottwald

Klement Gottwald | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Převratu – který byl v kalendářích za minulého režimu označovaný jako Vítězství československého pracujícího lidu – předcházela vládní krize.

Ta vyústila až v události 25. února 1948. Prezident Edvard Beneš tehdy přijal demise dvanácti členů vlády a jmenoval místo nich nové ministry – na přání tehdejšího komunistického premiéra Klementa Gottwalda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Události takzvaného Vítězného února přiblížil redaktor Tomáš Bystrý

„Občané, občanky, soudruzi, soudružky, právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky… Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy přesně tak, jak byly podány, přijal,“ oznámil potom Gottwald davu na Václavském náměstí v Praze.

Tento dnes už legendární projev se stal jedním ze symbolů počátku komunistické diktatury v Československu.

Jásající dav potřeboval Gottwald získat na svoji stranu. A nebál se lidem i vědomě lhát. „Vlastnictví půdy bude rolníkům ústavně zaručeno. My prostě chceme, aby vám již nikdo nikdy nemohl lhát o tom, že se u nás budou dělat kolchozy,“ říkal třeba.

Realita pak byla jiná. A nešlo jen o majetky. Podle dat historiků v letech 1948 až 1989 strávilo za mřížemi přes 260 tisíc politických vězňů. Při zatýkání a v táborech nucených prací pak zemřelo dva a půl až tři tisíce lidí.

Pro komunistický režim byl pětadvacátý únor nejdůležitějším svátkem v roce. A jeho hlavního protagonistu připomínal režim každoročně.

V roce 1989 třeba vysílání tehdejšího Československého rozhlasu informovalo o tom, že soudruzi Jakeš, Husák a Adamec, tedy tehdejší čelní představitelé státu a KSČ, položili ke hrobu „vynikajícího představitele Komunistické strany Československa a mezinárodního komunistického hnutí Klementa Gottwalda“ společný věnec.

Čtyřicetiletou diktaturu pak ukončila až takzvaná sametová revoluce na konci roku 1989.

Únor 1948 | Foto: Český rozhlas

ČRo, Tomáš Bystrý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme