Robert Schuster: Požehnání nebo prokletí? Švýcarsko čeká referendum o rozšíření Gotthardského tunelu

25. únor 2016

Švýcarští voliči budou v neděli v referendu rozhodovat o tom, jestli se rozšíří Gotthardský tunel. Jedná se o jednu z nejdůležitějších severo-jižních dopravních tepen v Evropě. Zároveň je to významná spojnice mezi Švýcarskem a jeho jediným čistě italským regionem, kantonem Ticino.

Našinec bývá u podobných staveb opatrný. Negativní zkušenosti mu velí, že za každým takovým rozsáhlým projektem může být potenciální malér, který se v tom lepším případě projeví pouze tím, že stavba nakonec stojí výrazně víc, než kolik se plánovalo.

Nejinak je tomu i ve Švýcarsku. Zatím se předpokládá, že proražení dalšího otvoru pro téměř sedmnáctikilometrový tunel pod horou svatého Gottharda bude stát tři miliardy franků. To není malá částka. Přesto se ale zdá, že by voliči mohli druhý tunel pod svatým Gotthardem podpořit.

Od chvíle, kdy byl v roce 1980 zahájen jeho provoz, se stal tunel, spojující střední a jižní část země, symbolem pro napětí mezi ekonomickými motivy na jedné a ochranou životního prostředí na druhé straně. A tyto dva postoje rezonují ve Švýcarsku i nyní.

Čtěte také

Denně totiž projede tunelem průměrně až 18 tisíc vozidel, z toho tvoří dobrou pětinu nákladní auta. Odpůrci stavby se proto obávají, že až bude někdy okolo roku 2027 dokončena, na slib, že v každém z tunelů bude v provozu pouze jeden pruh, si pak už nikdo nevzpomene. Hustota dopravy se pak prý minimálně zdvojnásobí.

Přesto ale jde v nedělním hlasování ještě i o něco jiného než o úvahy o ekologickém nebo ekonomickém prospěchu. Dalo by se totiž označit jako referendum o vztahu Švýcarů ke kantonu Ticino. Ten byl v období před postavením tunelu po mnoho let považován za chudého příbuzného ostatních částí Švýcarska.

Logo

Navíc ještě i za hodně vzdáleného – nejenom geograficky, ale i kulturně. Byla tu vysoká nezaměstnanost a kdo z místních mohl, tak odešel za prací jinam – třeba i do sousední Itálie, jejíž průmyslové srdce v čele s Milánem nebo Turínem nebylo zase až tak daleko.

Tunel to změnil. S ním totiž přišla nejenom těžká nákladní doprava, ale i turisté a ekonomický rozvoj.

Čtěte také

Pocit méněcennosti ovšem u řady obyvatel Ticina zůstal. Pramení i nízkého politického zastoupení italských Švýcarů v ústředních orgánech. Když například byla loni po parlamentních volbách volena nová vláda, byl jedním z uchazečů o jedno ze sedmi míst i ticinský politik Norman Gobbi.

V hlasování ale propadl, podobně jako většina jeho krajanů v minulosti. Chyběla jim totiž většinou podpora silných politických lobby, bez kterých by švýcarská politika s její přímou demokracií asi vůbec nefungovala.

A tak možná pomůže druhý silniční tunel pod Gotthardem posílit sounáležitost Švýcarů a „jejich Italů“.

Logo

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: rsc
Spustit audio