Stát chce zdražit podzemní vodu. Změnu by mohla pocítit většina obcí na Olomoucku
Ministerstvo životního prostředí chce výrazně zvýšit poplatky za vypouštění odpadních vod i využívání podzemních zdrojů pitné vody. Počítá s tím návrh nového zákona o vodách. V Olomouci, která je na podzemních zdrojích závislá, by zdražení vody pocítili její obyvatelé i rozpočet města. Ministerstvo životního prostředí výhrady odmítá. Argumentuje, že ceny neporostou skokově, ale postupně v následujících šesti letech.
„Čím méně spotřebuji, tím více platím,“ kroutí hlavou nad tímto paradoxem Olomoučanka Hana Štěpánková. Jako ekonomka si domácí účty dobře hlídá. „Když se bude upravovat cena vody nebo jakékoli jiné energie nahoru, je to to vždycky bolestivé,“ doplňuje.
Jak by se zdražení podzemní vody promítlo do rozpočtů olomouckých domácností, zjišťovala redaktorka Blanka Mazalová
„K roku 2022 by mohlo navýšení ve srovnání s rokem 2016 stoupnout až zhruba o 1300 korun ročně,“ ukazuje zvýšení ceny na příkladu čtyřčlenné rodiny v Olomouci náměstek primátora Filip Žáček z ČSSD.
Hrozba zdražování se týká většiny obcí Olomouckého kraje, kromě Přerovska. Pokud novela projde v nynější podobě, zvýší cenu podzemní vody až o čtyřnásobek. Nahoru půjdou i poplatky za vypouštění vyčištěných odpadních vod. Olomoučtí radní už sepsali výhrady a poslali je přímo premiérovi.
„Tím hlavním důvodem (zvyšování cen za podzemní vodu, pozn. red.) je srovnání ceny za odběr povrchové a podzemní vody, a ne aby tomu bylo naopak jako doposud, kdy při postupném zvyšování ceny povrchové vody vodohospodáři zvyšují čerpání vody podzemní, jejíž cena je od roku 2002 dvě koruny za metr krychlový,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Snížení limitu pro zpoplatnění
Novelou zákona by se cena za metr krychlový měla zvýšit na osm korun. Že by mělo jít o prosté zdražení vody, ale mluvčí odmítá. „Dnes lidé, kteří využívají vodu z podzemních zdrojů, šetří na úkor ostatních za deset let tisíce korun,“ dodává Roubíčková.
To zpochybňuje Barbora Tomčalová ze Svazu měst a obcí, který novelu zákona o vodách připomínkuje. „Cena za podzemní vodu a cena za povrchovou vodu je tvořena trošičku jinak. U povrchové vody se jedná o cenu nějakým způsobem vytvořenou, u odběru podzemní vody by se jednalo čistě o poplatek.“
Takzvaný podzemní poplatek by se ale prodražil obcím i z jiného důvodu. Ministerstvo totiž chce, aby se snížil limit, od kterého se platí. „V tuhle chvíli se platí až od odběru 6 tisíc kubíků a ministerstvo navrhuje v této novele snížení na 3 tisíce kubíků za rok.“
Podzemní vodu odebírá zhruba 50 procent obcí a měst v Česku. Novela zákona by se ale dotkla i měst, které zdroje vody kombinují.
