Když bude kontejner plný, upozorní na to sám. Písek se zapojil do projektu Smart Cities

1. březen 2016

Senzory budou snímat hustotu dopravy a řídit křižovatky, poradí, kde je volné parkovací místo a kdy přijede autobus MHD. To a mnoho dalšího by mělo městu Písek přinést zapojení do světového projektu Smart Cities.

Takzvaně "chytrým městem" se Písek stal 26. února po podpisu memoranda s ministrem životního prostředí. Podobě jako loni Ostrava nebo Moravskoslezský kraj se město zavázalo k tomu, že při svém dalším rozvoji bude šetřit životní prostředí i náklady na provoz.

Jednou z prvních vlaštovek jsou chytré podzemní kontejnery. „Je to jeden ze způsobů moderního nakládání s odpady. Hlavní výhodou je samozřejmě úspora místa v historickém jádru města, dále třeba to, že odsud nejde žádný zápach,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Šatra.

Město dále přidá ke kontejnerům systém, který bude sledovat jejich naplněnost. Informaci pak předá svozovým automobilům, které tak již nebudou jezdit naprázdno.

Dalším projektem, který Písek v rámci Smart City připravuje, jsou takzvané chytré lampy veřejného osvětlení. Kromě toho, že samotné svícení bude úspornější, budou mít zabudované senzory. Ty budou snímat různé informace ze svého okolí - volná parkovací místa, hustotu dopravy a podobně. Díky tomu by pak řidiči dostali informace prostřednictvím aplikací a navigačního systému a nemuseli by zbytečně objíždět město nebo stát v koloně.

Data ze senzorů shromažďuje Technologické centrum Písek. Ředitel Pavel Pábl vysvětluje, že sebraná data soukromí lidí nenaruší. „Ta data jsou neosobní. Z pohledu senzorů jste jenom čárky, nerozlišují, o jaké konkrétní osoby nebo automobily se jedná,“ zdůrazňuje.

Memorandum o Smart City podepsala i Ostrava a Moravskoslezský kraj. Cestou chytrého města už jde ale bez podepsané deklarace také například Brno nebo Liberec.

Co Písku přinese podpis memoranda, vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. „Ministerstvo má svého zástupce v radě Smart City, takže na tom Písek může vydělat třeba tím, že bude blíže zdroji informací a teoreticky i peněz.“

Písek se zavázal mimo jiné k tomu, že sníží emise kysličníku uhličitého do roku 2030 o 40 procent. Při svých dalších projektech bude spolupracovat i s akademiky, například z Dopravní fakulty ČVUT.

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio