Rozevlátý Tančící dům v Praze zpodobňuje slavné tanečníky Ginger a Freda

2. březen 2016
Česko – země neznámá

Na Rašínově nábřeží v Praze u Jiráskova mostu stojí rozevlátý Tančící dům. Jeho stavba začala v roce 1994, dokončila se o dva roky později. Jméno mu daly dvě nárožní věže, zděná a skleněná. V průběhu projektování se připodobnily k postavám slavných tanečníků Freda Astaira a Ginger Rogersové.

Tančící dům navrhl architekt Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym. V roce 1996 získala budova nejvyšší ocenění v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time.

Na místě Tančícího domu dříve stával novorenesanční dům, který v roce 1945 omylem zničil zásah americké bomby při náletu. O dvacet let později se rozhodlo o zástavbě proluky, stavět se ale začalo až po třiceti letech.

Železobetonovou konstrukci zkrášluje 99 originálních fasádních panelů. Na vrcholu věže nazývané Fred najdete kopuli z trubek potaženou nerezovou síťovinou: takzvanou hlavou medúzy. Dům má devět podlaží, místnosti jsou nesymetrické a jejich stěny šikmé. Budova vystupuje z uliční linie nad chodník. Má zpodobňovat hmotu, která se dala do pohybu, jako naše společnost v listopadu 1989.

Autoři si původně vysnili „dům plný kultury“. Prý na základě přání v sousedství žijícího Václava Havla, který měl představu domu s galerií, knihkupectvím a kavárnou na střeše. Nakonec v roztančené stavbě vznikly kanceláře. Původní vize se začala naplňovat až s novým majitelem před dvěma lety.

Na vrcholu věže nazývané Fred je kopule z trubek potažená nerezovou síťovinou - hlava medúzy

Restauraci doplňují umělecké kousky. Z baru v nejvyšším patře můžete vyjít na terasu, z lavičky pod hlavou medúzy se zase kochat výhledem na Hradčany, Petřín nebo Národní divadlo. Případně opačným směrem na Podolí.

Dnes je Tančící dům kulturním stánkem

Galerie Tančící dům se otevřela v roce 2014 a snaží se objevovat a podporovat mladé talentované umělce. Pořádá komentované prohlídky, přednášky a diskuse. A zpřístupňuje veřejnosti i tvorbu ‚velkých jmen‘ jako Kája Saudek, Bořek Šípek, nebo v současné době Vladimír Jiránek.

Robert Vůjtek předvádí, co má u  dětí velký úspěch - nakreslit si obrázek světlem

Legendární postavičky i kreslené vtipy výtvarníka a humoristy Vladimíra Jiránka budou v Tančícím domě k vidění až do 5. června. Na 300 originálních kreseb si prohlédnete na výstavě nazvané Včera a dnes. Ve třech patrech najdete ukázky Jiránkovy tvorby pro děti i dospělé.

První část výstavy se věnuje autorově tvorbě pro děti a mládež. Drobotinu nadchnou originály z příběhů Pata a Mata a Boba a Bobka – králíků z klobouku. Druhé části, v prvním patře budovy, dominují autorovy vtipy. U příležitosti výstavy vyšly knižně, navíc v překladu do sedmi světových jazyků. Což prý byl, s ohledem na specifika češtiny, docela oříšek.

Pobaví vás i zarámované ubrousky, na které Jiránek kreslil vtipy pro přátele, když si byli někde posedět a on je chtěl potěšit. Dochovalo se jich asi 50 různě po světě, u nás 10 nebo 12 kousků.

Čestné místo má na výstavě červené autíčko o rozměrech dvakrát dva centimetry. Pochází z animovaného filmu Pivo přes ulici. Jedná se o poslední ultrafán (průhlednou fólii pro kreslený film), který se z filmu dochoval. Proto má velkou hodnotu.

Galerie Tančící dům je otevřená denně od 9 do 20 hodin.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.