Biopotraviny jsou výživnější, zjistili vědci
Často se jedná o rozhodnutí, které učiníme během vteřiny: Stojíme v uličce supermarketu a díváme se na ta krásná jablka z bioprodukce, která vypadají tak lákavě.
Ano, myšlenka kupovat biopotraviny se nám zamlouvá – ale co ta cena? To samé přitom platí o biomléku a biomase – za obě komodity z biologického zemědělství musíme v porovnání s konvenční výrobou výrazně připlatit.
„Co v takové chvíli uděláte? Rozšoupnete se a sáhnete po bio výrobcích? Anebo si položíte otázky: Je to bio opravdu tak dobré? Přinese mi to užitek navíc?“ ptá se redaktorka amerického veřejnoprávního rozhlasu National Public Radio.
A pro všechny, kdo pochybují o správnosti investice do bioproduktů, má autorka příspěvku následující zprávu: Biopotraviny skutečně mají mnohem vyšší výživovou hodnotu než potraviny z konvenčního zemědělství.
Vyplývá to z rozsáhlé meta-studie, kterou provedli vědci z univerzity v britském Newcastlu. O výsledky svého výzkumu se s odbornou veřejností podělili na stránkách časopisu British Journal of Nutrition.
Britští odborníci zjistili, že tak zvané organické mléčné výrobky a biomaso mají o zhruba 50 procent víc omega 3 mastných kyselin než srovnatelné potraviny z konvenčního chovu. Jak je to možné? Podle vědců je to dáno tím, že zvířata v ekologickém chovu si aktivně hledají trávu bohatou na omega 3 mastné kyseliny – a ty jsou potom logicky přítomné i v jejich mléce a mase.
Proč jsou vůbec tyto kyseliny pro člověka dobré? „Omega 3 mastné kyseliny snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění, zlepšují neurologické funkce mozku a zlepšují imunitu,“ vysvětluje spoluautor studie profesor Chris Seal, odborník na výživu z univerzity v Newcastlu.
Zjištění týmu profesora Seala ale rozhodně není prvním svého druhu. Už v roce 2014 z podobně rozsáhlé meta-analýzy vyplynulo, že plodiny z biozemědělství obsahují výrazně více antioxidantů a dalších zdraví prospěšných látek než běžné produkty. Nehrálo přitom roli, zda se jednalo o mrkev, brokolici, jablka nebo třeba borůvky.
A jaké blahodárné živiny organická zelenina a ovoce mají? Mohou se například pyšnit o 50 procent vyšším obsahem antokyanů. To jsou ve vodě rozpustné pigmenty, které patří k flavonoidům. Plodům, jako jsou třeba borůvky, dodávají jejich charakteristickou barvu. Ví se o nich, že mají mimo jiné protizánětlivý účinek. A jak je možné, že se tyto látky vyskytují v tak vysoké koncentraci právě v bioplodinách?
Profesor Seal má pro to jednoslovné vysvětlení: Stres. Zelenina a ovoce bývají v ekologickém zemědělství vystavovány vyšší hladině stresu – například útokům ze strany hmyzu. A v reakci na to vytvářejí sloučeniny, které jim pomáhají v boji se stresem. Jak si to můžeme představit v praxi?
Taková situace nastává například ve chvíli, kdy je mrkev napadena mouchou, která si na ni sedne a začne ji okusovat. Jaké možnosti obrany taková mrkev má? V konvenčním zemědělství ji postříkají pesticidy.
V biozemědělství se ale musí bránit sama. A to tím, že začne vyrábět polyacetyleny, které mouchám chutnají hořce. Moucha tedy odletí - a vyprodukované sloučeniny navíc obohatí i nás, spotřebitele. Výzkumy dokazují, že polyacetylenové sloučeniny snižují záněty a tlumí tvorbu nádorových buněk.
Další důležitý rozdíl mezi bioplodinami a těmi pěstovanými v běžném zemědělství spočívá ve způsobu, jakým rostliny získávají dusík. Ty z konvenčního zemědělství dostávají stálé dávky dusíku prostřednictvím syntetických hnojiv. V bioprodukci se spoléhá na princip střídavého zemědělství a hnojí se kompostem.
V důsledku toho je tedy dusíku méně. A rostliny reagují tím, že rostou pomaleji a vyrábějí tak zvané sekundární metabolity. Také tyto organické látky jsou zdraví prospěšné.
Je také známo, že bioplodiny mají nižší hladinu pesticidů a nižší koncentrace kovu zvaného kadmium, které se běžně vyskytují v půdě. Všechna uvedená zjištění podle vědců z britského Newcastlu dokazují, že kupovat bio se skutečně vyplatí.
Existují ale skeptické názory - a také výzkumy, podle kterých produkty z organického zemědělství lidskému organismu žádné zvláštní benefity nepřinášejí.
Například profesor Ian Givens, odborník na výživu z univerzity v britském Readingu, tvrdí, že skutečné rozdíly v podílu živin mezi biozeleninou a ovocem a běžnými plodinami jsou zanedbatelné. K podobnému závěru dospěla před několika lety také analýza expertů z americké Stanfordovy univerzity.
Tato skepse se částečně odráží i v nejnovější studii vědců z univerzity v Newcastlu. Britští experti v ní mimo jiné uvádějí, že bioplodiny sice vykazují vyšší hodnoty antioxidantů, ale přesto nemají vždy vyšší hladiny vitamínů.
Například v případě vitamínu E byl rozdíl mezi zeleninou a ovocem z organického zemědělství a z konvenční produkce zanedbatelný. A v biopšenici bylo dokonce zjištěno méně bílkovin než u pšenice z běžného zemědělství.
Co si z toho tedy má vzít běžný spotřebitel? Mnozí experti v této souvislosti zdůrazňují, že je důležitější, co člověk jí, než zda to pochází z biologické produkce. Řada obyvatel západního světa v současnosti vůbec nejí doporučovaná množství ovoce a zeleniny.
Tím prvním – a mnohem důležitějším – krokem by tedy mohla být častější konzumace právě těchto potravin. Bez ohledu na to, jakým způsobem byly vypěstovány. Tolik americká veřejnoprávní rozhlasová stanice National Public Radio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
