Soud začne řešit případ žalobce Kosána. Chyboval prý při propuštění exsenátora Nováka

Nejvyšší správní soud začne v úterý rozplétat případ chomutovského žalobce Ladislava Kosána. Kárné žalobě čelí proto, že se údajně dostatečně nepostavil proti propuštění exsenátora ODS Alexandra Nováka z vězení. Bývalý politik je na svobodě od loňského května. Zaručil se za něj motorkářský klub Gryphons. Ve vězení si za přijetí 40 milionového úplatku odseděl polovinu trestu, tedy dva roky ze čtyř.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (ilustrační foto)

Soud (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Oficiální sídlo mají Gryphons na okraji severočeského Mostu. Dohledat tam ale někoho z motorkářského klubu je téměř nemožné.

„Kromě výrobní haly a rozestavěného pozemku autobazaru je v areálu v ulici Obchodní i administrativní budova. Má celkem dvě patra. Jsou tady různé firmy, ale Gryphons tady nikde nesídlí,“ popsal reportér Českého rozhlasu Jan Beneš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Soud začne řešit případ žalobce Kosána. Chyboval prý při propuštění exsenátora Nováka. Téma pro Markétu Chaloupskou a Jana Beneše

Desetičlenný spolek motorkářů soudu slíbil, že bude dohlížet na to, co Alexandr Novák dělá a jestli se chová podle pravidel. Předseda klubu Jan Zálešák ale odmítl vysvětlit, jak taková převýchova vypadá v praxi.

„Já se o tom s vámi bavit nebudu. Opravdu děkuji za to, že máte zájem, ale nehodlám se o tom s nikým bavit. Děkuji,“ řekl Zálešák.

Leccos o metodách převýchovy může naznačit profil klubu Gryphons na sociální síti Facebook. Z fotek je patrné, že se Novák s motorkáři vydal k moři do Chorvatska a na několik jiných srazů.

Zprávy o převýchově klub pravidelně odevzdává chomutovskému soudci Ivanu Novákovi, který exsenátora ODS Alexandra Nováka z vězení pustil. Soudce e-mailem Českému rozhlasu napsal, že k Novákově nápravě pomáhají právě jeho schůzky s motorkáři, se kterými řeší své problémy.

„Za prostředek směřující k dovršení nápravy lze považovat i aktivní spolupráci s poskytovatelem záruky, osobní setkání, řešení problémů, třeba i soukromého charakteru,“ uvedl soudce.

Alexandr Novák s médii dlouhodobě nekomunikuje, ani teď nezvedal telefon a neodpověděl na sms. S novináři mluvil po propuštění jen jednou. Řekl, že pracuje jako údržbář v jedné z rodinných firem.

Kárná žaloba na Kosána kvůli propuštění Nováka

Novák opustil vězení loni v květnu, ze čtyřletého trestu si tak odpykal dva roky. Chomutovský žalobce Ladislav Kosán souhlasil s propuštěním Nováka, ačkoli se podnikatel vyhýbal nástupu do vězení a měl i kázeňský prohřešek. Proti rozhodnutí soudu také nepodal odvolání.

Jeho postup se nelíbil vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové, proto navrhla postavit Kosána před kárný senát. Nejvyšší správní soud začne jeho případ řešit v úterý.

„Na veřejné zasedání se nepřipravil zcela řádně. Neseznámil se se všemi podstatnými informacemi, které byly pro rozhodnutí důležité. Rovněž jeho návrh nezohlednil všechny skutečnosti, které bylo třeba zohlednit,“ vysvětlila Bradáčová.

Lenka Bradáčová | Foto: Filip Jandourek

Státní zástupce Kosán ale trvá na tom, že žádnou chybu neudělal. Podmínky pro propuštění podle něj existovaly.

„Je to otázka právního názoru, jestli tam ty podmínky byly, nebo nebyly. My tvrdíme, že ano. Ona tvrdí, že ne a že jsem tomu měl zabránit. Já tvrdím, že nemám, čemu bych zabraňoval, protože jsem tam podmínky pro propuštění shledával,“ vysvětlil Kosán.

„Trestní zákoník stanoví řadu podmínek, které soud musí zvažovat při rozhodnutí o podmínečném propuštění odsouzeného. Kromě minimální doby výkonu trestu, kterou si odsouzený musí odsedět, je nutné, aby odsouzený svým chováním a plněním povinností ve výkonu trestu prokázal polepšení,“ říká šéf Unie státních zástupců Zdeněk Matula a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Za jakých okolností může být vězeň předčasně propuštěn na svobodu vysvětlil šéf Unie státních zástupců Zdeněk Matula

„Dále je potřeba, aby bylo možno očekávat, že odsouzený v budoucnu povede řádný život, nebo aby soud přijal záruku za dovršení nápravy odsouzeného nějakou důvěryhodnou osobou či spolkem. Záruky by měly dávat především právnické osoby, které sledují v předmětu své činnosti charitativní účely.“

„Při rozhodování soud přihlédne i k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či odčinil škodu. Podmíněné propuštění z výkonu trestu není automatismem, ale dobrodiním, které si odsouzený musí svým postojem a chováním zasloužit. Toto musí být řádným dokazováním před soudem dokázáno,“ uvádí Matula.

Počet kárných žalob roste

Nejpřísnějším trestem, jaký může soud uložit, je odvolání z funkce státního zástupce. K tomu ale soud přistupuje jen velmi zřídka. Od roku 2009 takto přišli o post jen dva státní zástupci.

Případ Alexandra Nováka
Chomutov, kde byl Alexandr Novák starostou, prodal v roce 1999 akcie ve firmách Severočeská energetika a Severočeská plynárenská společnost za více než 317 milionů korun německé společnosti VNG Leipzig. Za zprostředkování poslala tato společnost 2,27 milionu marek, tedy přes 40 milionů korun. Peníze skončily na rakouském účtu Novákových. Alexandr Novák dostal nejdříve dvouletou podmínku, krajský soud pak trest zpřísnil na čtyři roky vězení a pětimilionovou pokutu.

Kosánův případ je ale ojedinělý. Nejvyšší správní soud ještě neřešil případ, ve kterém by žalobce čelil kárnému řízení za to, že se neodvolal proti předčasnému propuštění. Nejčastějšími prohřešky jsou podle Zdeňka Matuly průtahy ve vyřizování věcí.

„Nejčastějším prohřeškem jsou různé formy neodborného postupu. Ať už například to, že státní zástupce přehlédne, že ve vazebním řízení už skončila lhůta, nebo má nějaké průtahy ve vyřizování věcí. Dále také nevhodné chování navenek, že ohrožuje důvěru veřejnosti v řádný postup. To jsou typicky různé formy jednání v opilosti,“ vyjmenoval Matula.

Z aktuálních statistik vyplývá, že se počet kárných žalob rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2009 řešil Nejvyšší správní soud čtyři kárné žaloby, loni už to byl trojnásobný počet.

„V loňském roce evidoval Nejvyšší správní soud celkem 13 kárných žalob. Zapsáno je celkem přes 1250 státních zástupců,“ upřesnila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

ČRo, Jan Beneš, Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme