Sněmovna rozhodne o školském zákonu. Zavádí i povinný poslední rok ve školce
Poslanecká sněmovna rozhodne o zavedení desetileté povinné školní docházky. Na programu má vládní návrh školského zákona, který do povinného vzdělávání zahrnuje i poslední ročník mateřské školy. Vláda tím chce zajistit dětem lepší start při nástupu do základní školy.
Desetiletá povinná školní docházka se nelíbí pravicové opozici. Změna se podle ní chystá kvůli předškolákům, kterým se rodiče dostatečně nevěnují. Rodiny, které naopak své děti na školu připraví, na to podle některých poslanců doplatí.
To ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) už dřív odmítla.
„Předškolní vzdělávání je žádoucí a znamená lepší přípravu na vzdělávání v rámci základního vzdělávání nebo i v rámci potom úspěchu, pracovní kompetence a je úplně jedno, jestli mluvíme o dětech z podnětného nebo nepodnětného prostředí. Odmítám vést debatu o různých kategoriích dětí,“ uvedla.
Tvrzení ministryně, že povinná školka zajistí dětem lepší start na základní škole, ale nepřesvědčilo například poslankyni Ninu Novákovou z TOP 09. Ruku pro vládní návrh školského zákona nezvedne.
„Nesouhlasíme s prolomením délky povinného vzdělávání směrem dolů, protože návrh školského zákona počítá s tím, že bude povinná mateřská škola už pro děti od pěti let,“ zdůraznila.
Naopak podporu našel povinný poslední rok mateřské školy u KSČM. Důvod už dřív vysvětlila komunistická poslankyně Marta Semelová.
„Je důležité toto vzdělávání pro osobnostní a sociální vývoj dítěte, pro narovnání nerovnoměrnosti v jejich vývoji a usnadnění ke vstupu na základní školu,“ prohlásila.
Kromě povinného posledního roku v mateřské škole budou poslanci rozhodovat i o domácím vzdělávání žáků druhého stupně.
Školská novela počítá i se sjednocením přijímacích zkoušek na střední školy od roku 2017 a povinnou maturitou z matematiky od roku 2021. Maturovat z matematiky by neměli studenti škol, kde se dělají talentové zkoušky, například uměleckých nebo sportovních.