Bude stačit firmám k nevině sepsání etického kodexu? Nesmysl, odpovídá Chvojka

Státní zástupci ale bijí na poplach. Podle nich by šlo de facto o amnestii pro stíhané firmy. Jsou jejich námitky na místě a proč trestní odpovědnost firem měnit?

„Já bych neřekl, že jde o změkčení, ale naprosto logickou reakci na to, jak je ten institut trestní odpovědnosti právnických osob ustanoven – vyvinění je věc, která chyběla, už když ten zákon vznikal,“ říká poslanec ČSSD a jeden z autorů změny Jan Chvojka.

Chvojka uvádí, že na absenci institutu vyvinění upozorňoval i například profesor Jelínek už v roce 2011. Nejedná se podle něj o oslabení zákona, ale o změnu, která spočívá v tom, že by firma byla zproštěna trestní odpovědnosti v případě, že by vynaložila veškeré možné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila. Jedním z nástrojů by byl etický nebo protikorupční kodex.

„O tom, zda by se firma tzv. vyvinila, ve finále vždy rozhoduje soud. Nejde o to, že by se formálně ukázalo, že někdo napsal etický kodex a automaticky by ta firma byla vyviněna, to je nesmysl. Je to jen jedna z mnoha věcí, kde ta forma může dokázat, že učinila veškeré úkony pro to, aby se tam ty věci, která se tam dějí, neděly. Vždycky to bude posuzovat soud,“ hájí Chvojka svůj návrh.

Advokát Tomáš Sokol

„Opravil bych trochu pana poslance – primárně by to neměl rozhodovat soud, ale už před zahájením trestního stíhání by orgány činné v trestním řízení měly posuzovat, jestli firma vyvinula veškeré úsilí, které po ní lze požadovat, aby odvrátila možné následky,“ uvádí advokát Tomáš Sokol.

Logo|foto:Český rozhlas

Sokol ale souhlasí s Chvojkou v tom, že by nestačilo firmám formálně vytvořit etický kodex, ale řešit se bude obsah kodexu a jeho naplňování v praxi. Podle své zkušenosti uvádí Sokol, že v některých případech je kodex brán jako formalita, ale v jiných firmách se jedná o sofistikovaný systém.

„I dnes se zkoumá, do jaké míry byl v praxi prosazován, do jaké míry s ním byli seznámeni ostatní pracovníci a taky samozřejmě, co v něm bylo,“ říká Sokol.

Výtky státních zástupců

„Zplošťuje se to na etický kodex, ale o tom to vůbec není – je to jen jeden z příkladů, který používají státní zástupci,“ říká Chvojka k reakci státních zástupců, kteří návrh kritizují.

Státní zástupci mluví o amnestii pro firmy, Marie Benešová, která je pod změnou také podepsána, mluví o možné účelové likvidaci firem. Může se něco takového stát?

„Vrchní státní zastupitelství se k návrhu změny zákona vyjádřilo v průběhu připomínkového řízení, tehdejší návrh dnes diskutovanou změnu neobsahoval," uvedla žalobkyně Bradáčová.

Na to reaguje Chvojka: „Oni bohužel asi nevědí, že legislativní proces nekončí připomínkovým řízením, ale spíše začíná – jejich námitky jsou liché a opakuji, že zploštění na to, že když má firma etický kodex, tak není trestně odpovědná, je naprostý nesmysl.“

„Otázka je, jestli by norma měla nebo neměla být změněna, jestli je funkční nebo není funkční? Nezapomínejme, že jde také o princip kolektivní odpovědnosti, kdy zaměstnanec obchodní společnosti například spáchá trestný čin a všichni vlastníci společnosti, a v některých případech i všichni zaměstnanci, budou za to nějakým způsobem postiženi. Například firma bude mít trestní stíhání, to se projeví na hospodářském výsledku firmy, a to se projeví na mzdách. Té firmě musí být dána šance, aby se tomu mohla bránit. Přijít s argumentem, že to bude znamenat plošnou amnestii – podle mého názoru je toto zcela nepoužitelný argument,“ říká Sokol.