David Šťáhlavský: Nejvyšší sázka npor. Savčenkové

9. březen 2016

Jako v každé velké kauze, také v případě Naděždy Savčenkové se píše mnoho a kdeco. V éře sociálních sítí odpadá navíc problém, kde takové psaní publikovat. V maličkostech se tak utápí podstata.

Oč tedy ve skutečnosti jde? O to, že ukrajinská letkyně se stala zajatcem ruského prezidenta? Ne. Podstatnější je, že se tak stalo ještě v roce 2014. V době, kdy Vladimir Putin věřil, že se mu podaří vytvořit truc-ukrajinský stát, zvaný Novorossija.

Měl to být proces s ukázkově přívlastkovým nepřítelem: „zákeřnou", fanatickou, fašismem zapálenou dobrovolnicí, která zosnovala smrt dvou nevinných ruských novinářů.

Namísto ukázkového procesu se zadřelo soukolí ruské propagandy, obnažila se vyjednavačská impotence Kyjeva. A tak se Nadija Savčenková dostala k soudu, který je častován zdaleka jinými přívlastky: politický, nelegitimní, zmanipulovaný.

Čtěte také

Soud mimochodem odmítl značnou část důkazních materiálů obhajoby. Například ten, že Savčenková byla zavlečena do Ruska dřív, než ukrajinské dělostřelectvo dostalo souřadnice pozic, na nichž zemřeli oba ruští novináři. Důkaz o tom, že Savčenková byla mučena. A naopak věrohodnosti svědků prokuratury neubrala ani jejich špatná paměť a zjevné protimluvy.

Nadiju Savčenkovou to vytáčelo do nepříčetnosti, a všechna ta příkoří koncentrovala do své závěrečné řeči, kterou ještě schválně soudce o týden odložil. Předstoupila před ním tedy dnes v bojovné kondici. Vykřičela zpoza skleněné klece, kam byla při procesu zavřená, že Putin je mentálně retardovaný.

Naděžda Savčenková

Své dostal i prezident Porošenko za to, že není schopen se s ním domluvit na jejím propuštění. Což by logicky nemohl, kdyby ruský prezident skutečně trpěl onou oligofrenií. Své pohrdání ruským soudem demonstrovala národní poslankyně Ukrajiny tím, že vyskočila na lavici obžalovaných a tasila na soudce zdvižený ukazovák.

Podobně smýšlí i o ruském režimu, který je proti boží přirozenosti. A smete ho revoluce, kterou prý jen uspíší její případ, pokud ji neosvobodí, nebo alespoň nepředají k výkonu budoucího trestu do Ukrajiny.

Čtěte také

Případ logicky rezonuje kromě Ukrajiny, kde se Nadija stala národní hrdinkou, také v Evropském parlamentu, kde 6 desítek poslanců navrhuje zavedení sankcí už i proti samotnému Putinovi. A z USA vyzývá viceprezident Biden i ministr zahraniční Kerry k milosti pro ukrajinskou důstojnici. To samozřejmě Kremlu nezní vůbec sympaticky.

Navíc se Savčenkovou sympatizuje i nemalá část Rusů, kteří oceňují to, co v řadě případů sami ztratili: odvahu a čest, navíc důstojnickou, což se v Rusku cení dvojnásob. A tak uvažují, zda by vlastně Savčenková neměla být válečnou zajatkyní a neměla skutečně být vyměněna podle čl. 6 protokolu k Minským dohodám, třeba za ony nejznámější dva důstojníky ruské vojenské rozvědky GRU.

Se Savčenkovou sympatizuje nemalá část Rusů, kteří oceňují to, co v řadě případů sami ztratili: odvahu a čest, navíc důstojnickou, což se v Rusku cení dvojnásob

Jegenij Jerofjejev a Aleksandr Aleksandrov hned, jak padli vloni v květnu do zajetí, ochotně na sebe a svou jednotku vypověděli všechno, co věděli. Zatímco jejich jednotka v Rusku i jejich ženy je zapřeli. V porovnání s chováním Savčenkové se už dá mluvit o praktické zkoušce na pevnost hodnot, cti a důstojnosti.

Ruská média ještě včera vyzdvihovala ruskou spravedlnost, která dává tak velkou svobodu slova obhájcům Savčenkové. Vpředvečer závěrečné řeči byla také policie v Moskvě při potírání veřejných projevů sympatií k ukrajinské zajatkyni nečekaně mírná.

Čtěte také

Dnes už ale ruští pohraničníci zadrželi ukrajinské poslance, vlastně kolegy Savčenkové, kteří mířili k soudu do jihoruského Doněcka. Cestou tamtéž byli zadrženi i ukrajinští novináři. Do sálu se nakonec dostali jen cenzurní ruští žurnalisté.

Ostatní měli možnost sledovat přímý přenos, který vysílala i ruská televize. Jeho organizátoři si od toho slibovali stejný psychologický efekt, jaký mělo na americkou veřejnost streamování procesu s O. J. Simpsonem. To je záměr tak absurdní, že, pokud se přímo neblíží zmíněné psychiatrické diagnóze, pak rozhodně svědčí o rozpolcenosti a nejistotě moci.

Ta už ví, že prohrála, jen neví, jak to zamaskovat. Bez ohledu na rozsudek, který bezradný soud vynese až za dva týdny, vyhrála Savčenková. Ta to také ví, ale je připravena bojovat o svůj návrat do Ukrajiny až do konce. Protože ale od 3. března drží suchou hladovku, ví, o čem mluví, když svou závěrečnou řeč ukončila slovy: „Sázka je vysoká, hraje se tu o můj život."

Savčenková svou závěrečnou řeč ukončila slovy: „Sázka je vysoká, hraje se tu o můj život"

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: dst
Spustit audio