Jiří Leschtina: Panda v tibetské vlajce?
Rekordní počet tibetských vlajek na českých radnicích, úřadech a školách – tak má podle zjištění České tiskové kanceláře proběhnout zítřejší připomenutí protičínského povstání v roce 1959, při kterém zahynulo přes osmdesát tisíc Tibeťanů.
Tentokrát ale nepůjde jen o protest proti čínskému útlaku vzdáleného malého národa. Vyvěšení vlajky se zářícím sluncem by mělo víc než jindy vyznít i jako ochrana svobodomyslného ducha české společnosti. Jako vyjádření odporu vůči politice prezidenta, představitelů vlády i pražské radnice, kteří ve sbližování se s čínskými komunisty zřejmě odhazují zábrany.
Pokud v něčem byla česká zahraniční politika unikátní, tak v zásadovém postoji k ochraně lidských práv a zejména v podpoře tibetského dalajlámy a jeho úsilí o autonomii Tibetu. Fascinujícím symbolem této éry bylo poslední setkání dalajlámy s Václavem Havlem, který už se smrtí na jazyku přijal svého velkého přítele ve své kanceláři a za osm dní zemřel.
Čtyři roky po Havlově smrti budeme svědky jiného setkání. Miloš Zeman přijme čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Lánech, a to jako „výraz osobních sympatií a přátelské spolupráce.“ Což můžeme chápat i jako důsledek toho, že na Západě se českému prezidentovi osobních ani politických sympatií nedostává.
Ale jinak je fakt, že utužování přátelství s Čínou bylo v minulých letech i tak nadmíru vydatné. Začalo to Nečasovou kritikou „dalajlámismu“. Později přišlo prohlášení ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a jeho čínského protějšku, že Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě. Tedy - dodejme - ani v podobě autonomie.
Vyvrcholením bylo oznámení Hradu, že prezidentovým poradcem se stal Jie Ťien – ming, aparátčík s úzkými vazbami na čínské zpravodajské služby a frakci „jestřábů“ v Ústřední vojenské komisi. Podpis smlouvy mezi Prahou a Pekingem, uznávající Tchaj-wan jako součást Číny, byl už jen hořkou tečkou.
Argumenty, že Česká republika postupuje v zájmu byznysu stejně jako velmoci, tady neobstojí. Ano, anglická královna se projela s čínským prezidentem v pozlaceném kočáře. Ale předtím přijal britský premiér David Cameron tibetského dalajlámu.
Barack Obama neváhá v zájmu obchodních vztahů kdykoliv jednat s čínskou hlavou státu. Ale také loni uvítal dalajlámu v Bílém domě.
Čína si pak za trest odvezla z washingtonské zoo pronajatá mláďata pandy. Ano, ta milá zvířátka, kvůli jejichž zapůjčení pražská primátorka popřela nezávislost Tchaj-wanu. Vyvěšení tibetských vlajek je jen symbolem volání po vyvážené politice vůči Číně. Podle mluvčího Hradu Ovčáčka ovšem jde ale „jen o politický exhibicionismus“.
A vlastně má pravdu. Vždyť radnicím měst nejde o nic menšího, než vyjádřit protest proti okupaci Tibetu. Ale dnes také předvést veřejně svůj nesouhlas s tím, že někteří nejvyšší státní činitelé jdou za rámec podpory obchodu a jsou k čínskému kapitálu, ale i k čínským komunistům, kteří ho stále ovládají, vstřícní až přespříliš.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
