Japonsko si připomíná 5 let od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě
Největší japonský ostrov Honšú se před pěti lety posunul o celé dva metry na východ. 11. března 2011 zemi zasáhlo největší zemětřesení v historii. Otřesy dosáhly skoro 9. stupně Richterovy škály. Následná vlna cunami, která podle Tokijské univerzity přesahovala na některých místech vlna výšku i 30 metrů, zaplavila jadernou elektrárnu Fukušima a způsobila tak nejhorší jadernou havárii od Černobylu. Neštěstí nepřežilo na 20 tisíc lidí, přes 400 tisíc lidí úřady musely evakuovat.
„Když se celé to město zastavilo a budovy se chvěly, všichni čekali, co bude dál. Jestli něco spadne, nebo nespadne. Tak to byl pocit, který nebyl velmi příjemný a na který asi nikdo z nás nezapomeneme,“ řekla bezprostředně po zemětřesení česká velvyslankyně v Tokiu Kateřina Fialková.
Cunami zničila jadernou elektrárnu Fukušima před 5 lety, Japonsko řeší následky dodnes. Více v příspěvku redaktora Čro Pavla Nováka
Zemětřesení a vlna cunami zasáhly hlavně severovýchod Japonska. Poškozeny přírodní katastrofou byly celkem čtyři jaderné elektrárny.
Nejhorší situace byla v elektrárně Fukušima 1. Její reaktory se přehřály, palivo se roztavilo a došlo k explozi. Odborníci hodnotí havárii 7. stupněm nebezpečnosti. Tedy stejně jako před 30 lety výbuch jaderné elektrárny v Černobylu.
S následky havárie se země dodnes nevypořádala. Firma TEPCO, které jaderná elektrárna patří, se neúspěšně snaží izolovat roztavené palivo v jednom z reaktorů. Škody se podle odhadů budou odstraňovat ještě 40 let. Japonští lékaři předpokládají, že kvůli uniklé radiaci onemocní až 10 tisíc lidí rakovinou.
Japonci uctili oběti Fukušimy, v Tokiu se demonstrovalo proti jaderné energii
Číst článek
Desítky tisíc z nich se doposud nemohly vrátit domů.
„Většinou jsou to lidé starší. Taková ta stará generace, která se nemůže jen tak odstěhovat někam na kopec, jen protože žili předtím v oblasti, která byla zatopena. Regionální vláda se v mnoha případech rozhodla, že lidská sídliště posune někam do kopců, do paneláků, ale oni to odmítají,“ přibližuje situaci japanolog Petr Holý.
Japonci se sice odmítají stěhovat, ale z následků havárie mají pořád strach. „Do té oblasti asi dvaceti kilometrů tzv. mrtvého města nikdo nesmí. Vláda se to samozřejmě snaží řešit, ale ta atmosféra mezi lidem je velmi neutěšená,“ dodává Holý.
Obyvatelé japonské Fukušimy stále volají po zabezpečení nukleárních reaktorů v jaderné elektrárně, kterou zničila vlna cunami. Se svým požadavkem symbolicky vystoupili loni v Hirošimě.
Vlna cunami udeřila silou, která se rovnala zásahu 250 obřích boeingů letících rychlostí 1000 km/h. Proud vody smetl vše, co mu stálo v cestě. Zastavit ho nedokázaly vlnolamy ani obranná zařízení, do kterých země investovala miliardy dolarů.
Například z pobřežní hráze v městečku Kamaiši, která se díky svým úctyhodným rozměrům zapsala do Guinnessovy knihy rekordů, zbyla jen půlka. Nestačila ani její dvacetimetrová šířka ani to, že zasahovala až do hloubky 63 metrů.