Válka v Sýrii trvá už pět let, většina obyvatel si přeje klid zbraní

Občanská válka v Sýrii začala 15. března 2011 poklidnými demonstracemi v rámci arabského jara. Po pěti letech konfliktu proti sobě v Sýrii válčí nespočet skupin. Ze země utekly miliony lidí. Někteří žijí v uprchlických táborech v Libanonu a Jordánsku, další se usadili v Turecku a část se vydala na cestu do Evropy. Nadějí na mír jsou podle pozorovatelů obnovené rozhovory v Ženevě, kde znesvářené strany nepřímo jednají o možném budoucím uspořádání válkou rozvrácené země.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Někteří Syřané, kteří před válkou utekli do Evropy, se po uklidnění situace chtějí zase vrátit domů

Někteří Syřané, kteří před válkou utekli do Evropy, se po uklidnění situace chtějí zase vrátit domů | Zdroj: Reuters

Podle Bašára Asada mají o novém prezidentovi, vládě či parlamentu rozhodovat sami Syřané. Opozice, především ta část podporovaná Saúdskou Arábií, ale trvá na jeho odstoupení. Obyčejní lidé si však po pěti letech války nepřejí nic jiného než klid zbraní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před válkou v Sýrii utekl 23letý Muhamad. Prozatím se usadil v uprchlickém táboře na řecko-makedonské hranici. Natáčela s ním Tea Parkanová

„Ať Spojené státy a Evropská unie podporují syrskou opozici, to je v pořádku. Cílené a barbarské útoky islamistů, kteří do Sýrie přijeli z celého světa a zabíjejí a ničí, by ale měly odsoudit,“ říká jeden z křesťanů, který, stejně jako většina Syřanů, schvaluje dohodnuté příměří.

To ale neplatí právě pro džihádisty, konkrétně pro syrsku odnož Al-Káidy, Frontu an-Nusrá a takzvaný Islámský stát. O jejich porážku usiluje jak Damašek podporovaný Ruskem, tak i Spojené státy nebo kurdské milice.

Válka ze země vyhnala miliony lidí, z nichž mnozí míří do Evropy. Největší počet běženců ale stále zůstává v sousedním Turecku. Evropská unie a Ankara by se tento týden měly dohodnout na tom, jak zastavit nekontrolovaný proud běženců směřujících přes řecké ostrovy dál na Západ.

Abdul je jedním z mnoha Syřanů, kteří se snaží dostat z tureckého Izmiru na nedaleký řecký ostrov Kos. Jak říká, utekl ze Sýrie před válkou a v Turecku nevidí žádnou perspektivu. Riskantní plavby se nebojí, nemá prý co ztratit.

Lidí jako je on, jsou jen v Izmiru tisíce. Celkem je dnes v Turecku dva a tři čtvrtě milionů běženců ze Sýrie. Jen malá část žije v uprchlických táborech. Většina se protlouká, jak se dá.

Občanská válka v Sýrii trvá už pět let. Ze země vyhnala miliony lidí | Foto: Reuters

Mnozí sní sen o lepším životě v Evropě. Jako třiadvacetiletý Muhamad, který se prozatím usadil v uprchlickém táboře na řecko-makedonské hranici.

„Pocházím z malého městečka nedaleko Homsu. Ze Sýrie jsme odešli asi před třemi měsíci. Všude kolem byla vidět jen smrt, nikdy jsem nic podobného nezažil,“ říká Muhamad.

Rusko stahuje své vojáky ze Sýrie, armáda údajně splnila úkoly v boji proti terorismu

Číst článek

Do vyprávění se pouští nad šálkem horkého čaje, který mu právě podala manželka.

„Nějakou dobu byla situace v našem městě stabilní. Tři kilometry od nás byla Asadova armáda a asi deset kilometrů z druhé strany Svobodná syrská armáda. Islámský stát byl daleko. Pak se ale islamisté probili přes Svobodnou armádu. Do města vtrhly nejdřív Asadovy jednotky, pak i oni.“

„Nevím, zdá se mi, že nějak spolupracují. Každopádně lidé začali utíkat. Byla to jako evakuace. Pak město začaly bombardovat ruské letouny. Ty bomby ale nezabily žádné islamisty," popisuje.

Uprchlický tábor v jordánském městě Zátarí, který se nachází poblíž hranice se Sýrií | Foto: Reuters

Utéct do Evropy byla pro Muhamada až třetí možnost. Nakonec ale dospěl k názoru, že právě na starém kontinentě má nejlepší šanci dostudovat a zabezpečit rodinu:

„Doufal jsem, že budeme moci odejít do jiné arabské země, jenže nás žádná nechce přijmout. Snad jen Jordánsko, ale ani tam není situace dobrá. Chvíli jsem myslel, že zůstaneme v Turecku, jenže je velmi těžké v něm žít. Mám tam příbuzné a dokonce i oni teď zvažují, že odejdou jinam. Proto jsem se rozhodl, že budu pokračovat v cestě - asi do Německa. Vypadá to jako nejlepší volba a já chci pro svou rodinu to nejlepší.“

Muhamad ale jedním dechem dodává, že v Evropě nechce zůstat natrvalo.

„Až válka skončí, určitě se vrátíme. I když vím, že podmínky v Sýrii budou mnohem horší než v Evropě. Miluji svou zemi. Vrátím se tam, i kdybych měl žít ve stanu jako teď tady. Chci pomoct znovu vybudovat svoje město.“

Syřané, kteří se vydali na cestu do Evropy, hledají podle Muhamada hlavně bezpečí a možnost vést normální život. Právě tohle uprchlíkům nabídlo Německo.

Muhamad ale tvrdí, že konečným cílem jeho cesty může být kterákoliv jiná bezpečná země, která mu umožní dostudovat vysokou školu a ve které jeho rodina bude moct v klidu žít.

Robert Mikoláš, Jaromír Marek, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme