Žatec usiluje o zápis na seznam UNESCO. Historické budovy chátrají a město neví, co s nimi

15. březen 2016

Žatec neví co s desítkami historických budov bývalých skladů chmele. Právě kvůli chmelařským památkám město usiluje o zápis na seznam UNESCO. Žatec má problémy i s vybydlenými obytnými domy, které chátrají. Před dvěma týdny se zřítila část jednoho z nich.

„Ty baráky neslouží žádnému účelu, jsou prázdný a čekají, pořád čekají na nějaký nápad. Tím se lišíme od všech, kteří jsou na seznamu UNESCO, protože to vlastně nikdo nemá, to co máme my. My tady máme 40, možná i 50, chmelových skladů a opravdu nevíme co s nimi,“ konstatuje Vladimír Valeš, člen týmu, který v Žatci připravuje podklady pro zápis chmelařských památek ve městě na seznam UNESCO.

Ve dvacetitisícovém městě jsou desítky opuštěných skladů problém. Obzvláště, když jsou případní zájemci o jejich využití omezeni jejich historickou dispozicí.

„Jsou to všechno jednoduché budovy s dřevěnými stropy, s dřevěnými sloupy, s velkými problémy co se týká tepelné prostupnosti, co se týká únosnosti a dalších věcí,“ upozorňuje Valeš.

Žatec, Chmelařské muzeum a CHCHP, pohled od severovýchodu, 2010

Většina bývalých skladů patří žateckému Družstvu Chmelařství, další pak městu. Budovy nejsou vyloženě v havarijním stavu, dá se ale předpokládat, že pokud se pro desítky budov nenajde v dohledné době využití, mohou dopadnout jak jeden z domů, který se nedávno v Žatci zřítil.

Město má problém s chátrajícími domy v osobním vlastnictví

Právě domy v soukromém vlastnictví, které chátrají, jsou dalším problémem, který musí Žatec řešit.

„Tady je největší problém, že spousta těch vlastníků je třeba ze zahraničí. Máme tady majitele ze Slovenska, z Anglie, které je velmi obtížné dostihnout, nebo je dostat do Žatce, aby se přijeli podívat, jak ta nemovitost vypadá,“ vysvětluje vedoucí Stavebního úřadu v Žatci Tomáš Trávníček.

Podle něj nemá jeho úřad moc možností, jak majitele domů přinutit, aby se o nemovitost začali starat.

Žatec, Pražské předměstí, pohled od východu z vrchu Chmelového majáku, 2011

„Úřad může konat papírově, ale když vyčerpá všechny ty výzvy, tak pak může přistoupit k nařízení, kdy to nařízení je vymahatelné přes exekutora. Ten exekutor si najme stavební firmu, ta to zabezpečí a on to následně po majiteli vymáhá,“ popisuje Trávníček.

Tento postup žatecký Stavební úřad už začal uplatňovat u jedné ze staveb, teď čeká, jak věc dopadne. V případě, že by se postup prostřednictvím exekutora ukázal jako účinný, chce v něm stavební úřad pokračovat.

Žatec se uchází o zapsání na seznam památek UNESCO. Kandidaturu chce podat v roce 2017. Desítky opuštěných skladů a zchátralé domy v centru města, by podle Vladimíra Valeše kandidaturu ohrozit neměly.

„No já si myslím, že by to nemělo ovlivnit tu kandidaturu na zápis světového dědictví UNESCA. UNESCO chce zachránit tenhle konglomerát těchto chmelařských staveb, které jsou opravdu na velmi malé ploše a ví, že to je běh na dlouhou trať,“ dodává Valeš.

autor: Jan Beneš
Spustit audio