Pro některé Brity je vystoupení z EU žádoucí, pro jiné nepředstavitelné
Stále vyhrocenější a osobnější je kampaň před červnovým referendem o setrvání Spojeného království v Evropské unii. Pořád se ale neví, která témata nebo argumenty budou na voliče nejvíc působit. Překvapivě hodně Britů se také tváří, že jim na výsledku historického plebiscitu až tak moc nesejde. A například hrabství Kent v jihovýchodní Anglii je známé tím, že tam Evropskou unii moc nemilují.
Lázně Royal Tunbridge Wells jsou městem s velmi dobrým dopravním spojením s Londýnem. Skladba obchodů v centru a ceny napovídají, že jde o dost bohatou končinu, i když okrajové části města moc vábně nevypadají. Konání unijního referenda tam nic a nikdo nepřipomíná.
„Upřímně řečeno nemám ani tušení, co by mohlo referendum změnit. Já si tu jen snažím vydělat trochu peněz muzicírováním. Díky přistěhovalcům se tohle město rozrostlo natolik, že podle pravidel nemusím platit poplatek za hudební produkci na veřejnosti. Je mi teprve 16 let a rozhodně mi nechybí, že nemůžu hlasovat. Fakt tomu nerozumím,“ přiznává Mike.
Hodně Britů si před červnovým referendem myslí, že hlasování o setrvání v EU půjde případně zopakovat. Více od Jiřího Hoška
To majitel opravny obuvi a malého zámečnictví Karl Boyd prokazuje přehled o dění kolem plebiscitu velmi nadstandardní. Podle něj by vystoupení z EU bylo dost žádoucí. A to nejen pro Británii.
„Mám intenzivní pocit, že kdybychom odešli, tak bychom se vždycky mohli vrátit zpátky. Určitě by nás zase přijali. Vím, že tvrdí pravý opak, ale to je stejné, jako když hrozíte zlobivému dítěti. Myslím, že celá Evropská unie potřebuje pořádně provětrat. Věci nefungují tak, jak mají,“ myslí si Karl.
Dražší zboží po odchodu z EU?
Zdůrazňuje, že mu vůbec nejde o imigraci z Evropské unie; ta ho prý absolutně netrápí. Ve svém obchůdku má skoro všechno z EU - španělské vložky do bot, které lepí francouzským lepidlem. Dokonce tu prodává i český křišťál.
„Nepochybuju o tom, že evropské firmy u nás budou pořád nabízet své výrobky, protože představujeme hodně velký trh. Ano, možná to po odchodu z EU bude dražší, ale bude to tak nastálo?“
„Podívejte se na skotské referendum před dvěma lety. Skotská vláda nedostala v hlasování odpověď, v jakou doufala, tak teď chystá další hlasování. Politici podle mě pořádají referenda, aby dostali tu správnou odpověď. Když teď vyhraje Brexit, bude další referendum,“ myslí si.
Luxusní zelinářství na jedné z hlavních ulic nabízí čerstvé zboží lidem, kteří nehledí na nějakou tu libru. I ta nejspodnější ředkvička ve svazku se tady blýská čistotou. Krámek se pyšní názvem Locality a podtitulem ‚místní výrobky pro místní lidi‘. Za pultem kmitají dvě nelokální dívčiny, Cornelia a Marianna. Obě jsou z Rumunska.
„Přijela jsem už před sedmi lety, platím tu daně a možná bych už dokonce mohla požádat o britské občanství. Nevím ale, jestli tu chci zůstat nastálo. Vydělám si slušné peníze. Nezažila jsem žádnou příhodu, kdy by se někdo otíral o můj původ. Celou dobu žiji tady v Tunbridge Wells. Napřed jsem tři roky dělala sezónní práce na farmách,“ říká vystudovaná geografka Marianna, kterou představa britského mávání Evropské unii nějak zvlášť neděsí.
Budeme zase ukazovat pasy?
To pro důchodce Harryho, který s manželkou Mavis rád cestuje, je představa případného Brexitu dost strašidelná.
„My třeba často jezdíme do Německa. Nelíbí se mi představa, že bychom zase museli všude ukazovat pasy. Dneska hranice v Doveru projedeme. Já vždycky Evropské unii fandil, ale je tam pár věcí, které se mi nelíbí. Máme tu třeba nějakého zločince, který provede něco strašlivého. Když ho po 10 letech za mřížemi chceme deportovat třeba do Afghánistánu, tak nám někdo v Evropě řekne, že to kvůli lidským právům nejde,“ používá Harry častý, leč mylný argument ostrovních euroskeptiků.
V Británii často kritizovaný Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, jehož verdikty měl anglický penzista na mysli, totiž není soudem EU. Docela dobře to ilustruje povrchnost dosavadní veřejné debaty, které příliš nepomáhá ani zkratkovité informování většiny britských sdělovacích prostředků. I kvůli tomu je a bude osud červnového referenda nejspíš na vážkách.
