Ze zrevitalizovaného bastionu na Novém Městě je krásný výhled na Prahu

18. březen 2016
Česko – země neznámá

Bastion neboli bašta na Novém Městě v Praze prošel zásadní proměnou. Nese označení XXXI a říká se mu také bastion U Božích muk. Vidět je z Vyšehradu i z Nuselského mostu. A z bastionu je naopak nádherný výhled na Prahu. Architekti z MCA ateliéru získali za jeho revitalizaci několik ocenění.

Opevnění Prahy bylo budováno nejprve samostatně kolem jednotlivých hradišť, obou hradů a pražských měst. Ve společný systém se vyvíjelo už v době založení Nového Města v polovině 14. století. Dávno před sloučením pražských měst do Královského hlavního města Prahy. V 17. a 18. století bylo opevnění v některých místech v barokním stylu dobudováno nebo zesíleno. A po roce 1875 se, až na několik úseků a věží, zbouralo.

V letech 1653 až 1730 se Praha přeměnila v barokní pevnost s citadelou na Vyšehradě. Stavbu vedl generál Innocentio hrabě Conti. Na pravém břehu Vltavy postavil hradby Carlo Lurago, na levém břehu Santini de Bossi. Obnovily se hradby kolem celé Prahy, pouze v některých úsecích zůstaly původní gotické.

Opevnění stavitelé zesílili 20 baštami, pojmenovanými podle svatých patronů. Bašty byly očíslovány na levém břehu postupně od Újezda (I) až k dnešní Strakově akademii pod Letnou (XX). Novoměstské bašty měly čísla od XXI (Těšnov) po XXXII. Citadela Vyšehrad se honosila šesti bastiony (XXXIII až XXXVIII) a dvěma nečíslovanými v předsunuté hradbě (po obou stranách Táborské brány).

Architekti propojili bastion s okolím

Oblast barokního Bastionu XXXI (U Božích muk) byla součástí středověkého opevnění Nového Města, založeného roku 1348 Karlem IV. Postupná ztráta významu historických cest a cílů způsobila, že bastion upadl v zapomnění. Stalo se z něj místo uzavřené polorozpadlou ohradou, nepřístupné a neviditelné. Vidět byl jen vysoký plevel prorůstající hromadami sutě. A uprostřed torzo domu.

Vstup do bastionu z Horské ulice, stav před rekonstukcí

V roce 2006 vypsala Městská část Praha 2 veřejnou architektonickou soutěž na úpravu bastionu. Zvítězil MCA Atelier, který se stal generálním projektantem stavby. Autory projektu byli architekti Miroslav Cikán a Pavla Melková. Rekonstrukce začala na jaře 2010, bastion byl zkolaudován v roce 2012. Úpravy podtrhly pevnostní charakter bastionu. Zároveň vyřešily pěší propojení s okolím: se zahradou Ztracenka, s Albertovem a s parkem Folimanka, průchodem skrz hradby.

Místní literární kavárna byla navržena jako skrytá akropole. Neruší pohledové linie hradeb. Prosklené stěny propojují interiér s exteriérem. Upravená plocha bastionu umožňuje pořádání výstav nebo koncertů. Jako první se zde konala chvíli po otevření bastionu výstava soch Olbrama Zoubka.

Revitalizace bastionu U Božích muk v Praze 2 získala v roce 2012 Grand Prix architektů. Odborná porota ocenila, že revitalizace splnila kritéria několika kategorií: rekonstrukce, krajinné architektury, zahradní tvorby, drobné architektury, interiéru a městského mobiliáru.
Architekti z MCA Ateliéru byli za tuto práci nominováni za Českou republiku na Cenu Evropské unie za současnou architekturu - Cenu Miese van der Rohe. Získali také 1. cenu na Mezinárodním trienále architektury pro střední a východní Evropu.

Pohled z restaurace k Vyšehradu

Přístupových cest k bastionu je několik, například po schodech z parku Folimanka nebo ze strany Albertova z ulice Horská. Je tu vyhlídkové místo, možnost odpočinout si na některé z laviček, případně posedět ve zmíněné kavárně.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.