Novela chce kvůli suchu zdražit podzemní vodu. Změna by zatížila i rozpočet obcí
Ministerstvo životního prostředí chce výrazně zvýšit poplatky za vypouštění odpadních vod i využívání podzemních zdrojů pitné vody. Počítá s tím návrh nového zákona. V Olomouci, která je na podzemních zdrojích závislá, by zdražení pocítili její obyvatelé i rozpočty měst.
Ministerstvo životního prostředí výhrady odmítá. Argumentuje, že ceny neporostou skokově, nýbrž postupně v následujících šesti letech.
„Sleduji ceny energií. Zvláštní ale je, že čím méně spotřebuji, tím víc platím,“ kroutila nad paradoxem hlavou Olomoučanka Hana Štěpánková. „Když se upraví nahoru cena vody i jakékoli jiné energie, je to vždycky bolestivé,“ dodala.
Stát chce zdražit podzemní vodu a chystá novelu zákona. Zvyšování cen by pocítili jednotlivci, ale i celé obce, vysvětlila Blanka Mazalová
Právě Olomouc je na podzemních zdrojích pitné vody závislá z 90 procent. Na příkladu čtyřčlenné rodiny ve městě přiblížil zvýšení ceny náměstek primátora Filip Žáček z ČSSD.
„K roku 2022 by navýšení ve srovnání s rokem 2016 mohlo stoupnout až o 1300 korun ročně, a to tam ještě nemáme zohledněnou inflaci, která se do toho taky promítá,“ upozornil.
Hrozba zdražování se ale týká většiny obcí Olomouckého kraje, kromě Přerovska. Pokud novela projde v nynější podobě, zvýší cenu podzemní vody až o čtyřnásobek. Nahoru půjdou i poplatky za vypouštění vyčištěných odpadních vod.
Samosprávy by totiž byly nuceny jít do budování oddělených kanalizací pro dešťovou i odpadní vodu. Olomoučtí radní už sepsali výhrady a poslali je přímo premiérovi. Vláda by měla novelu projednat na konci března.
„Hlavním důvodem je srovnání ceny za odběr povrchové a podzemní vody a motivovat tak vodohospodáře, aby přešli na odběry vody povrchové,“ vysvětlila zdražování mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
„Ne aby tomu bylo jako doposud, kdy při postupném zvyšování ceny povrchové vody, kterou určují povodí, vodohospodáři zvyšují čerpání podzemní, jejíž cena je od roku 2002 stále stejná, a to dvě koruny za metr krychlový."
Novelou zákona by se cena měla zvýšit na osm korun. Že by mělo jít o prosté zdražení vody, ale mluvčí odmítá.
„Lidé, kteří využívají vodu z podzemních zdrojů na úkor ostatních, za těch deset let šetří tisíce korun oproti těm, kteří využívají povrchovou vodu a v současné době za ní platí 6,70,“ dodala.
Snížení limitu pro platbu
Barbora Tomčalová ze Svazu měst a obcí, který novelu zákona o vodách připomínkuje, ale tvrzení zpochybňuje.
„Cena za podzemní a povrchovou vodu je tvořena trošičku jinak. Zatímco u povrchové vody se jedná o cenu nějakým způsobem vytvořenou, tak u odběru podzemní vody by se jednalo čistě o poplatek. Zároveň spousta míst, zejména menších obcí, nemá jinou možnost, než odebírat podzemní,“ řekla.
Takzvaný podzemní poplatek by se ale prodražil obcím i z jiného důvodu. Ministerstvo totiž chce, aby se snížil limit, od kterého se platí.
„V tuhle chvíli se platí až od odběru 6000 kubíků a ministerstvo navrhuje v novele snížení na 3000 kubíků na rok. To znamená, že by najednou byly zpoplatněny i obce, které doteď využívaly limitu a neplatily,“ doplnila Barbora Tomčalová.
Podzemní vodu odebírá zhruba polovina obcí a měst v Česku. Novela zákona by se dotkla i měst, které zdroje vody kombinují, a to Brna, Českých Budějovic, Zlína i části Prahy, oblasti Mladoboleslavska, Kladenska a Pardubic.
