Trest smrti jako spravedlivá odplata? Proti byl i Václav Havel

29. březen 2016
Svobodná a divoká 90. léta

Nedlouho po sametové revoluci se v Československu rozproudila debata ohledně trestu smrti. Ten byl spojován s represí minulého režimu. Bouřlivé diskuse se tehdy vedly nejen mezi politiky, ale i v nejširší veřejnosti.

Jeho zastánci tvrdili, že jde o spravedlivý akt odplaty a jediný účinný způsob, jak se vypořádat s nejzávažnější kriminalitou.

Odpůrci, mezi něž patřil i prezident Václav Havel, naopak namítali, že absolutní trest je nehumánní a ve své podstatě neúčinný, zároveň poukazovali na jeho možné zneužití, nevratnost či riziko odsouzení nevinného.

Čtěte také

Tečku za veškerými polemikami učinil 2. květen 1990, kdy tehdejší federální shromáždění schválilo zákon č. 175/1990 Sb., který trest smrti (s platností od 1. června) definitivně zrušil. Pro zrušení hlasovali zejména poslanci Občanského fóra, proti byli hlavně komunisté. Rok nato byl trest smrti v souladu s článkem 6 Listiny základních práv a svobod zakázán i ústavně. Nejvyšším trestem je od té doby v našem trestním řádu doživotí.

Trest smrti nebyl v českých zemích ničím neobvyklým. S výjimkou období vlády císaře Josefa II, kdy byl na pár let zrušen, se popravovalo prakticky v průběhu celých našich dějin.

autor: Josef Kučera
Spustit audio