Jiří Leschtina: Lex Babiš nepostrádá zuby

I takto zdrcujícím odsudkům je podrobován záměr sociálních demokratů zakázat od příštího volebního období členům vlády vlastnit podniky, včetně mediálních domů. Kdyby to ale byl tak bezzubý návrh, proč potom proti němu tak vehementně brojí právě ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš, oddaně podporovaný svým hnutím ANO?

V kategorickém stanovisku Babišova hnutí čteme, že zpřísněním zákona o střetu zájmů chtějí tradiční strany zamezit přístup do politiky úspěšným lidem a zakonzervovat ji pro profesionální politiky.

Čtěte také

To je ovšem jen průhledná demagogie. Navrhovaný striktní paragraf nebrání nikomu ve vstupu do politiky. Ba ani do vlády. Prostě jen do budoucna stanoví zákonné podmínky pro působení jakéhokoliv byznysmena ve vládě.

Přitom jde o pravidlo v civilizovaných demokraciích zcela běžné. Když se americký miliardář Bloomberg stal starostou New Yorku, prodal část svého majetku s konfliktem zájmů a omezil nakládání se zbylou částí majetku, jenž převedl do svěřeneckého fondu. Ne proto, že ho k tomu nutila zákonná povinnost, ale prostě jen všeobecně přijímaná etická norma. Pokud u nás takové etické vnímání neexistuje, tak je nutné, aby přišel zákon.

Čtěte také

Bude to Lex Babiš, horlí kritici. Vždyť kdyby Babiše voliči nevynesli až do vlády, nikomu by nepřišlo na mysl zakazovat ministrům většinově ovládat firmu. Na tom ovšem je kus smutné pravdy. Škoda totiž, že si politici neuvědomili potřebu zpřísnit střet zájmů už po trpkých zkušenostech s vládním angažmá podnikatelů Řebíčka nebo Bárty.

Ale jako nebyl Babiš prvním byznysmenem ve vládě, tak nebude posledním. Tudíž nejde jen o něj. Politika je nevyzpytatelná a kde je psáno, že se jednou ministrem nestane třeba senátor a majitel hazardního impéria Ivo Valenta? Ostatně je pozoruhodná už samotná jistota odpůrců zákona, že šéf hnutí ANO bude sedět v příští vládě.

Čtěte také

Asi nejzávažnější námitkou je, že zákon se dá snadno obejít. Ministr Babiš prostě formálně převede Agrofert na nějakou spřízněnou osobu a nepřestane na dálku řídit holding. Jenže sebespřízněnější osoba se může časem ukázat jako osoba s vlastními ambicemi. Ale hlavně - jakmile zakladatel ztratí přímý vliv na řízení společnosti, včetně hlasovacích práv, je těžké si představit, že bude moci zásadně určovat nebo korigovat další směřování holdingu.

Jestli si tohle někdo uvědomuje tak Andrej Babiš, který je absolutním pánem svého impéria. Zřejmě proto hrozí pádem vlády, pokud by zákon prošel. Tím ale jen zesiluje podezření, že ve zpřísnění střetu zájmů vidí překážku pro další přihrávání dotací, veřejných zakázek a dalších výhod svému byznysu. Vláda s takovýmto ministrem financí pak ale přestává plnit své základní a nezastupitelné poslání předepsané ústavou: sloužit pouze a jen zájmům státu.