Prezident Číny přijíždí do suverénní země, nikoli do své kolonie, říká Herman

Je dobře, že se oživují kulturní a ekonomické vztahy, ale je třeba také mluvit o porušování lidských práv v Číně. Krátce před návštěvou čínského prezidenta v České republice na to v rozhovoru pro ČRo Plus upozornil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Politik, na něhož si Čína nedávno stěžovala kvůli uctění památky obětí protičínského povstání v Tibetu, však zřejmě nebude mít příležitost s čínskou delegací mluvit. Na žádnou z akcí prý nebyl pozván.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Herman ministr kultury

Daniel Herman ministr kultury | Foto: Filip Jandourek

Herman v rozhovoru pro ČRo Plus uvedl, že jeho postoj není protičínský.

„Myslím, že je velmi dobře, že se oživují obchodní a kulturní styky s Čínou, ale to, na co upozorňuji, je, že se v Číně porušují lidská práva, že jsou tam stále vězňové svědomí a není jich málo,“ řekl ministr.

Přehrát

00:00 / 00:00

O návštěvě čínského prezidenta na ČRo Plus mluvili poradce prezidenta Jan Kohout, ministr Daniel Herman, novinář Tomáš Etzler

Zmínil třeba pronásledování lidí z komunity Falung Gong. „Protože s těmito lidmi jsem v kontaktu, vím, že jsou to opravdu minimálně statisíce lidí, kteří jsou věznění,“ uvedl Herman.

Čínskému režimu také vytýká represe vůči lidem z katolické církve, cenzuru v Hongkongu nebo třeba odebírání orgánů vězňům.

„To jsou věci, na které nemůžeme zapomínat. Nemůžeme vyprodávat lidská práva za nějaký třeba i ekonomický profit – i když i ten je s otazníky, protože například obchodní výměna s Jižní Koreou nebo s Tchaj-wanem mnohonásobně převyšuje současnou obchodní výměnu s Čínou,“ poznamenal Herman.

„Tak jako západní politikové před rokem 1989 se zastávali svobody a lidských práv u nás, tak i já se snažím zastávat svobody a lidských práv v Číně,“ řekl.

Čínské vlajky z ulic mezi letištěm a Hradem zmizely, podle Tvrdíka se ale vrátí

Číst článek

I když jeho názor působí v rámci spíše pragmatického přístupu české vlády poněkud osamoceně, podle Hermana mu řada kolegů rozumí. On sám pak je rád, že může svobodně mluvit.

„Je třeba, aby si také čínští partneři uvědomili, že jejich prezident přijíždí do suverénní země, nikoli do své kolonie. A tak bychom se také měli chovat,“ řekl.

Předpokládá však, že on sám nebude mít možnost říct čínské delegaci svůj názor říct.

„Nebyl jsem na žádnou z akcí pozván a můj program se s jejich programem jakkoli neprotíná. Ale mám někdy možnost se na různých, třeba společenských aktivitách setkávat s paní čínskou velvyslankyní, které už jsem svůj postoj také měl možnost sdělit,“ podotkl Herman.

Stížnost za připomínku Tibetu

Právě z čínského velvyslanectví však na ministra nedávno přišla stížnost – kvůli tomu, že inicioval pietu za oběti protičínského povstání v Tibetu. Hermana prý už na věc upozornilo české ministerstvo zahraničí.

„Zástupci čínského velvyslanectví to chápali, jak to formulovali, jako možné narušení vzájemných vztahů a dokonce poškození atmosféry před návštěvou čínského prezidenta. Já jsem přesvědčený, že každý vypovídá především sám o sobě tím, co dělá. A jestliže si naši čínští partneři takto představují partnerské jednání, tak já mám tedy o tom představu hodně jinou a proto jsem měl a mám potřebu to sdělit veřejnosti i tímto způsobem,“ doplnil.

Kriticky se Herman vyjádřil i o výzdobě, která se k uvítání čínské delegace objevila v pražských ulicích.

„Připomíná mi to hodně doby před rokem 11989, takové to nadirigované veselí, kdy to neodpovídá atmosféře ve společnosti. A přijde mi, že to je míra servility, která už je hodně za hranou,“ řekl ministr.

Exministr Kohout: Je třeba to brát pragmaticky

Vůči vlajkám, které po městě nechala vyvěsit Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, se negativně vymezilo více politiků a podobný názor zaznívá i z části veřejnosti.

Třeba exministru zahraničí Janu Kohoutovi, který dělá prezidentovi Miloši Zemanovi poradce pro Čínu a je prezidentem a zakladatelem New Silk Road Institute Prague, připadá výzdoba přiměřená. Slova o servilitě pak označuje za legrační.

„Britská královna vezla ve zlatém kočáře pana Si Ťin-pchinga k Buckinghamskému paláci ze své rezidence, kde ho nechala i spát. V logice této věci by to znamenalo, že paní královna se před panem prezidentem plazila na zemi,“ namítl.

ministr zahraničí Jan Kohout | Foto: Tomáš Adamec

„Mně to trošku vadí tyhle akcenty,“ doplnil Kohout, který vyzývá k větší neideologičnosti, komplexnosti a pragmatismu.

Obhajuje i současný přístup české politické reprezentace ohledně lidských práv. „Myslím, že je řada instrumentů, které Česká republika využívá – ať už jsou to ty na úrovni Evropské unie, nebo jsou to ty různé rady – pro lidská práva, OSN a co toho je po světě,“ řekl.

Také si prý nepamatuje, že by při rozhovorech s Číňany odkaz na právní stát či lidská práva někdy chyběl.

„Ale neakcentujme jedno, je třeba brát neideologicky náš vztah k Číně, spíš prakticky, pragmaticky, stejně jak to chápe Čína ve vztahu k nám nebo k ostatním,“ doplnil Kohout.

ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme