Čínský rozhlas vysílá už půl století i v češtině. Hlavně propagandu

Číňané se na území Česka prosazují až v posledních letech, ovšem jejich propaganda je slyšet už po desetiletí. Málokdo o ní ale ví, protože není příliš kvalitní. Číňané už skoro padesát let vysílají na naše území po dlouhých vlnách vlastní rozhlasový program v češtině. Vysílání má na starost Čínský státní rozhlas, který je řízený přímo vládními úředníky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ceremonie s vyvěšováním čínské vlajky na náměstí Nebeského klidu v Pekingu

Ceremonie s vyvěšováním čínské vlajky na náměstí Nebeského klidu v Pekingu | Zdroj: Reuters

V české redakci pracuje desítka Číňanů, kteří vystudovali bohemistiku. Tu si zvolili buď dobrovolně, nebo museli, když je komunistická strana vybrala jako perspektivní kádry. V redakci ovšem pracuje vždy jeden český expert. Tuto zkušenost má za sebou i redaktor Jiří Hubička.

„Zprávy vznikají v redakci samozřejmě na základě podkladů, které dostanou centrálně. Zaměstnanci mají za úkol ty zprávy jen přeložit, čili tam přímo nevzniká zpravodajství. O neúspěších se příliš nemluví,“ popisuje Hubička.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čínský rozhlas vysílá už desítky let také v češtině. O vysílání se zajímal Ľubomír Smatana

V Čínském státním rozhlase pracoval dva roky. Především editoval texty čínských kolegů a převáděl je do srozumitelné češtiny.

„Zavolat si dotyčného, který to překládal – jak jsem posléze zjistil – nemá moc smysl, protože si s tím příliš nevěděli rady. Takže se přiznávám, že jsem si často skutečný obsah zpráv domýšlel,“ říká Jiří Hubička.

V čínském rozhlasu v Pekingu pracuje už sedmým rokem Hana Staňková. Líbí se jí slušně placená práce v exotické zemi, navíc si vystačí jen s češtinou a není to moc složité.

„Původně se kladl hlavní důraz na vysílání přes střední vlny v České republice, ale dneska už je větší důraz na internet a další platformy. Nevím přesně, kolik máme posluchačů nebo surfařů,“ uvádí Hana Staňková.

Posluchačů je málo

Čínský státní rozhlas vysílá především dobré zprávy o Číně. Nabízí i rubriky o hudbě, turistice nebo o čínské kuchyni. Posluchačů má málo. Jsou to především nadšenci, kteří loví v éteru neobvyklé vlny nebo oddaní příznivci Číny.

Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI) začal vysílat 3. prosince 1941, v češtině od 26. srpna 1968. Stanice dnes vysílá do celého světa ve 43 jazycích a zpravodajská centra má na 30 místech. České vysílání nabízí každý den půlhodinový program zahrnující zprávy, pořady o kultuře, ale také kurzy čínštiny.

„Vysílání Čínského státního rozhlasu pro Českou republiku má jednu velkou výhodou – nemusí se dělat výzkumy veřejného mínění. Redaktoři znají prakticky osobně každého posluchače,“ říká sinolog Martin Kříž.

„Ale je celá řada intelektuálů, kteří hledají alternativní informační zdroje a není nic zábavnějšího, než se podívat na BBC, CNN, na naše zprávy a potom si tu samou zprávu pustit na čínském rozhlase. Velice doporučuji, rozhodně se nebudete nudit,“ radí Kříž.

Vysílání v češtině zahájil čínský státní rozhlas v srpnu 1968 jako reakci na sovětskou invazi do Československa. Stejný program šíří i na území Slovenska.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme