Diagnóza F: Dcerám bez otce chybí pocit vlastní sebehodnoty
Když se hovoří o tom, jak velká část manželství se rozpadá, už to snad ani nikoho nepřekvapí. Tak nějak se ví, že vztahy dvou lidí vždycky nevydrží. Být dítětem z rozvedené rodiny není neobvyklé. Poměrně neobvyklé je však hovořit o tom, co dělá s dětmi fakt, že vyrůstají v rodině jen s jedním rodičem, resp. že jim druhý rodič chybí, ať už z jakéhokoliv důvodu.
V předchozích Diagnózách F už se téma „opuštěných dětí“ objevilo například v souvislosti s tématem chybějících mužských vzorů pro mladé chlapce či obtížným zjišťováním toho, jak fungují partnerské vztahy, pro děti, které vyrůstaly jen s jedním rodičem, a neměly tak možnost ve svém nejbližším okolí sledovat, jak to dělají rodiče. Se Zuzanou Daňkovou jsme se tentokrát věnovaly fenoménu „opuštěných dcer“, tedy dcer, které z nějakého důvodu vyrůstají bez otce.
Matka i otec mají v dětství dítěte svou těžko zastupitelnou úlohu, a tak když jeden z nich chybí, dá se očekávat, že i dítěti se pak bude něčeho nedostávat. „Absence otcovské lásky a péče v dětství může znamenat pro ženu a její pozdější psychické prožívání a chování řadu obtíží, které spolu souvisí. Nejčastěji jí chybí pocit vlastní hodnoty, idealizuje si muže a hrozí jí závislost na vztazích a lásce druhých lidí,“ popisuje Zuzana Daňková. Když si žena není sama vědoma své hodnoty či ji nevnímá, získává ji z okolních vztahů (nejčastěji s muži, ačkoliv není nutné se držet onoho klišé), což s sebou nese riziko, že jakákoliv kritika či jen výhrada může její sebeobraz výrazně zasáhnout či rovnou zbořit jako domeček z karet.
Míra důsledků, které s sebou nese fakt, že dcera vyrůstá bez otce, má samozřejmě mnoho proměnných. Mezi nejdůležitější patří věk, v němž otec odešel, vztah, který spolu měli (předtím i poté, bylo-li to možné), přítomnost náhradní otcovské postavy, která může část dětských potřeb saturovat (ať už jde např. o prarodiče, či náhradního partnera matky). Za zmínku stojí pak ještě to, jakým způsobem otec dceru opustil a jaké emoce to v ní může (zpočátku spíš nevědomě) vyvolávat. Není neobvyklé, že si děti z rozvedených rodin v sobě nesou skrytý pocit, že je rodič opustil, že o ně nestojí, ačkoliv důvodem rozchodu bývají zpravidla vztahové neshody mezi rodiči.
Svět není černobílý a samozřejmě ani téma, jemuž jsme se tentokrát věnovaly v Diagnóze F. Ovšem v době, kdy se hovoří o krizi rodiny a zmiňuje se (dle mého související) i krize mužství, mi přijde velmi důležité otevřeně hovořit o tom, jaké dopady může mít, když děti vyrůstají bez otců (jakkoliv vnímám snahy podporovat střídavou péči a další možnosti dítěte být po rozchodu rodičů s oběma co nejvíc v kontaktu).
Odkaz:
Zuzana Daňková: Opuštěné dcery (psychologie.cz)
Literatura:
Corneau, G.: Anatomie lásky, nakl. Portál
Kast, V.: Otcové – dcery, matky – synové, nakl. Portál
Willi, J.: Psychologie lásky, nakl. Portál
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
