Proč se nedaří uchovávat a vytvářet vodní zdroje pro budoucí generace? Odpovídal Petr Kubala

29. březen 2016

V úterý 29. března 2016 byl hostem pořadu generální ředitel Povodí Vltavy a předseda Svazu vodního hospodářství Petr Kubala.

Moderátor Tomáš Pancíř s ním mimo jiné probral opatření, která se musí realizovat k zabezpečení dostatku vody pro budoucí generace, i důvody, proč se je prozatím nedaří prosadit.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je generální ředitel Povodí Vltavy a předseda Svazu vodního hospodářství Petr Kubala, dobrý den, vítejte u nás.

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Před týden byl světový den vody, vy jste při té příležitosti varoval, že vodní blahobyt, ve kterém žijeme, není samozřejmostí. A dodal jste, že se nedaří prosazovat nezbytná opatření k zabezpečení dostatku vody pro budoucí generace. Tolik vaše citace. Jaká jsou to opaření, která se nedaří prosadit?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Nedaří se nám prosadit v podstatě nic z hlediska toho, co se týká uchování nebo vytváření vodních zdrojů. Zejména pro budoucí generace. Přesně tak, jak jste to uvedl, tím, že se nacházíme v České republice zatím v období vodního blahobytu, tak se samozřejmě upřednostňují řešení lokálních zájmů nad těmi koncepčními, nad těmi dlouhodobými. Čili Česká republika vzhledem k tomu, že je na střeše Evropy, jak jsme se všichni učili na základní škole. Veškerá voda od nás odtéká, tak je nasnadě, že vzhledem k probíhající klimatické změně, která je zcela jednoznačně prokázána, tak ty vodní zdroje u nás mají pouze nějakou kapacitu a jejich obnova bude záležet zejména na atmosférických srážkách, na ničem jiném a proto je potřeba se na to koukat už i z hlediska toho výhledu a vytvořit taková opatření, aby i pro budoucí generace, nejen pro nás, bylo té vody v podstatě dostatek.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Znamená to stavět nové přehrady?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Neznamená to jenom stavět nové přehrady. Naopak, to si myslím, že je až takový ten poslední článek, na druhé straně, nesmíme si znemožnit jejich výstavbu. Celá ta pointa spočívá v tom, že alfa a omega všeho toho vodního bohatství v naší republice je zadržení vody v krajině. To si myslím, že na tom se shodnou úplně všichni a v podstatě to spočívá v tom, aby opravdu maximum té napršené vody nebo vody ze sněhu, kterou máme, přes atmosferických srážek, aby se její maximum vsáklo tam v místě, kde dopadne do půdy. Tomu samozřejmě je potřeba a to je právě příprava různých těch programů, revitalizačních opatření na horních částech vodních toků, změna zemědělského obhospodařování pozemku právě takovým způsobem, aby se ta voda vsakovala, nikoliv aby hned odtékala a aby naopak způsobovala erozi. Je to výstavba mokřadů, výstavba nějakých suchých nádrží, suchých poldrů, a pak samozřejmě v té koncovce je to i výstavba nádrží, protože ve chvíli, kdy budou mít celou tu přírodu za ideálního stavu nasycenou tou vodou a nastane období, kdy vody bude nedostatek, tak samozřejmě musím mít něco, z čeho tu vodu budu čerpat a jímat pro zásobování obyvatelstva vodou, a to jsou zejména potom ty vodní díla, ty přehrady. Takže jak vidíte, není to o tom, buď přehrady anebo detence vody v krajině. Musí se to doplňovat. To zcela bez pochyby.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já se k přehradám za chvíli vrátím, ale k tomu úvodu, k tomu zadržování vody v krajně, vy jste říkal, na tom se shodnou všichni. Tak proč to není?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Já si myslím, že to je všechno mediální záležitost, protože tím, že jsme v tom vodním blahobytu, každý si chce tak trochu ohřát svůj píseček, někde ale když se potom setkáte na té odborné úrovni, ať jsou to zástupci ochrany přírody a krajiny, ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, vodohospodářů, tak si myslím a jsem přesvědčen, možná jsem v tom optimista, ale z valné míry mluvíme společně. Je to zejména o tom, že naše veřejnost není o tomto problému dostatečně informovaná, to je to, co se nám zejména za Svaz vodního hospodářství dlouho nedaří a hodnotíme to jako věc negativní.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
My teď to trošku napravujeme a máme k tomu prostor. Já se možná zeptám trošku jinak, vrátím se k tomu úvodnímu citátu, vy jste říkal, že se nedaří prosazovat. Kdo tomu stojí v cestě těmto opatřením?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Obecně bych řekl, že tomu stojíme v cestě my sami občané a je to o tom, že samozřejmě pokud se týká zdrojů vody, tak já ty zdroje vody mohu zadržovat nebo vytvářet, tam v místě, kde k tomu jsou předpoklady. To znamená, že se to vždycky dotkne nějaké skupiny obyvatel a samozřejmě ten užitek z toho mají většinou úplně jiná skupina obyvatel. Proto tady hovořím o koncepčních záměrech a koncepčních dokumentech, které by stát měl nastavit nebo má je nastaveny, ale je nutné, aby na nich zůstal trvale a snažil se je naplňovat, nikoliv, aby potom tyto koncepční řešení ustupovaly zejména před volbama vždycky nějakým lokálním zájmům, protože chápu to a to je právě potom i o té osvětě a o tom, odborném vysvětlování těm občanům, kterých se mohou dotknout nějaká restriktivní opatření, ale je to pro většinu vlastně ostatních spoluobčanů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vrátím se k těm uvažovaným přehradám. V médiích se už objevila zpráva, že existuje 65 lokalit v České republice, které jsou vytipovány, protože by tam mohly být přehrady, které by v budoucnu zajišťovaly zásobování vodou. Kolik těch míst je ve Středočeském kraji?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Já možná ještě využiju této situace a musím říct, že Česká republika v této věci byla opravdu na špici a už v období První republiky na základě geologických průzkumů, inženýrsko-geologických průzkumů bylo vytipováno takovýchto profilů dokonce více než 400. Postupně tyto profily všechny měly nějaký způsob územního hájení, který většinou neznamenal zákaz výstavby rodinných domků a tak dále, ale zákaz výstavby nějakých produktovodů, kdyby došlo ke znečištění toho území nebo liniových staveb dopravních, které by pak výrazně byly drahé při jejich přeložkách a tak dále. Je nutné říct, že všechno to jsou potencionální místa, kde je možné z hlediska technického vybudovat přehradní hráz a je to na vodních tocích, které z hlediska hydrologického je schopný tuto nádrž naplnit. Postupně se ty profily snižovaly, nebo zmenšovaly, a jich bylo 205, následně jich bylo 192 a potom v jednom období, bylo to v roce 2009, kdy se schvalovaly takzvané první plány oblastí povodí ve vazbě na rámcovou směrnici o vodách, tak najednou zcela nepochopitelně došlo k tomu, že na základě požadavku ministerstva životního prostředí byl celý tento systém hájení nádrží zrušen, nemohlo dojít k dohodě mezi oběma resorty a následně díky legislativní změně byl tedy stanoven, že bude jakýsi generel výhledových vodních nádrží, který nyní máme a obsahuje 65 nádrží.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Které jsou ve středních Čechách?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Čili, pokud zůstaneme ve středních Čechách, tak je nutné k tomu ještě říct, že jsou to profily, které jsou vhodné. Neznamená to, že se budou realizovat a jsou vhodné a mohly by se využívat v horizontu výhledu 50, 80, 100 let, čili je to přesně to pro ty budoucí generace. Pokud budeme na území středních Čech, tak tady jsou v tomto generelu spíše menší nádrže z hlediska jako jejich plochy zatopené a tak dále. A je to nádrž Kleštěnice, Klabavá, Amerika, to je na bývalém vojenském újezdu Brdy, Podolí na Masníku, Hrachov 1 a 2 na Brzině a Myslín na Skalici. Čili i z hlediska toho, na jakých je to vodních tocích a to co jsem tady vyjmenoval, ty potencionální profily, tak je vidět, že jsou to velmi malé vodní nádrže, ale samozřejmě, že v té době, kdyby ta potřeba taková byla, tak by velmi výrazně posloužily, ale to je opravdu až za těch 50, 80, 100 let.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, dřív jak za 50 let tyto nádrže nebudou?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Rozhodně ne, je pouze nutné a ten generel, ambice toho generelu nebo jeho účel, že on má zajistit územní ochranu toho území, že pokud by výhledově bylo potřeba tam tu hráz vybudovat a tu celou vodní nádrž tak, aby to nebylo znemožněno tím, že tam bude vybudováno něco jiného nebo bude znehodnocen ten profil, který je unikátní pro vybudování takovéto nádrže.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region je generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. My dnes v našem vysílání rozebíráme plán, respektive úvahu, studii o jiné přehradě, o suché nádrži, která by mohla vzniknout na Křivoklátsku. Je to výsledek studie, která byla zadána po povodních. Vy jako šéf Povodí Vltavy jste zastáncem toho, aby tato hráz, tato nádrž na Křivoklátsku vyrostla?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Otázka zní úplně jinak. Není to o tom, co jako šéf Povodí Vltavy, čeho jsem zastáncem. Po povodních v roce 2013 vznikla poptávka od starostů obcí na dolním toku Berounky, co udělat k tomu, aby tyto obce mohly být ochráněny, protože jsou opakovaně postihovány povodněmi. Od té doby se zpracovalo spousta studií. Byly samozřejmě zpracovávány studie i před tou povodní roku 2013 a byly to studie velmi širokospektrální, řeknu od zkapacitnění koryta Berounky v těch úsecích přes revitalizační opatření, území vymezená k rozlivu těch nádrží, přírodě blízká opatření před povodněmi i technická opatření nějaké ohrázování a vyhodnocení těchto studií, závěr byl zcela jednoznačný. Vzhledem k morfologii vůbec toho vodního toku, tam tak jak je a kudy protéká, tak veškeré tyto studie ukázaly, že ta navrhovaná opatření, která jsem vyjmenoval, jsou zcela neefektivní a pouze malého lokálního významu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ta přehrada uvažovaná by byla efektivní?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Čili teprve poté se přistoupilo k tomu poslednímu kroku, a protože v profilu Křivoklát se kdysi uvažovalo s výstavbou přehrady, tak to zadání znělo k tomu. Byla by tato nádrž efektivní? A to bylo to, co ta studie hodnotila. Takže výsledek té studie byl takový, že přistoupili jsme k tomu, že by se tam nebudovala vodní nádrž, která by byla se stálým nadržením vody, ale vysloveně jako suchá nádrž, která by pojala ten povodňový průtok, voda by odtekla a dál by jinou funkci neplnila, čili vyloženě ta stavba na ochranu před povodněmi a výsledek té studie ukázal zcela jednoznačně vysokou efektivitu takového opatření, která spočívá v tom, že by došlo k ochraně zhruba 3,5 tisíce obyvatel na dolním toku Berounky a k ochránění majetku kolem 30 miliard korun, přičemž ty náklady na základě studie, čili hovoříme všechno v odhadech, by se pohybovaly včetně výkupu pozemku zhruba kolem 5,2 miliardy korun. Takže vidíte, že ta efektivita je šestinásobná, ale tím ta studie odpověděla na tu základní otázku a musím říct, že sleduju i to, co se děje všechno kolem a vzalo to takový nějaký jiný a další ještě život toho, co se dál řeší. Ta studie zcela relevantně i odpověděla, jaké jsou tam další negativní věci, které by se musely nejdřív řešit a vysvětlit. To je vymístění některých trvale osídlených nemovitostí, střet s CHKO Křivoklátsko, objekty, které jsou na vodním toku a tak dále. A to samozřejmě tato studie vůbec neřeší. Studie je odborný podklad, kterou dostala teďka samospráva a všechny obce k dispozici, aby se zamyslely nad tím, zda něco takového chtějí nebo nechtějí. Pokud by něco takového chtěly, tak se teprve musí zpracovávat ty nové studie, kterých by bylo mnoho. A je to běh na dlouho trať, čili rozhodně v dané chvíli se nic takového nechystá.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Čili, jestli tomu dobře rozumím, vy jste předložili studii, ale nejste ani na jedné straně a čekáte, jak si s tím samosprávy, kraj, obce, starostové, chráněná krajinná oblast, jak si s tím všichni poradí a pokud dospějou ke konsensu, že se to má stavět, tak teprve pak se to vrátí vám?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Samozřejmě, nemůžu být ani na jedné straně, jak by řekl Cimrman, my nemůžeme ani naznačovat. Dali jsme odborný podklad a opravdu se musí rozhodnout ta samospráva.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kdyby se ta samospráva, kdyby se všichni ti, o kterých jsem mluvil, shodli, za jak dlouho je reálné, že by ta zeď té suché nádrže stála?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Na dlouho. Tady od současného stavu to hovoříme o desítkách let v podstatě. Musely by se, jak jsem říkal, zpracovat studie, které by měly dopady nejen na CHKO, na ty nemovitosti, všechny studie vlivu na životní prostředí, pak se pustit do výkupů pozemků, zpracovat příslušné dokumentace a víte, že veškerá tato projednávání nejenže mají dlouhé lhůty ze zákona, ale samozřejmě musely by se vypořádat veškeré ty věci s vlastníky pozemků a to je to, co většinou bývá nejsložitější a i na tom zcela logicky mnoho věcí se následně nerealizuje, protože není možné dojít k té dohodě a já myslím, že je to takhle zcela v pořádku, protože musí dojít vždycky k nějakému konsensu. Nelze někomu něco vnucovat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host pořadu K věci Českého rozhlasu Region, generální ředitel Povodí Vltavy a také předseda Svazu vodního hospodářství Petr Kubala. Díky, že jste byl u nás a zase někdy na viděnou, na slyšenou.

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, předseda Svazu vodního hospodářství
--------------------
Děkuji za pozvání a přeji hezký zbytek dne.




Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio