Kdo je příliš rychlý a netrpělivý, připravuje bonsaj k výstavě pět let

U bonsají se nejvíc cení stáří a čas, který jste jim věnovali. „Pokud je člověk třeba na penzi a je pilný, tak se zvládne postarat o šedesát stromů. Ten, kdo tvrdí, že má doma stovky bonsají, tak si troufám říct, že o ně nepečuje správně,“ zhodnotil Jan Bučil.

Bonsaje se zrodily v Číně už před čtyřmi tisíci let

„Starat se o malé stromky začali v Číně asi dva tisíce let před naším letopočtem. Tehdejší šlechta už byla unavená chodit do přírody, a tak pro ně zahradníci vynalezli zmenšeniny stromů a přenesli je do vnitřku paláců,“ představil historii miniaturních stromečků Jan Bučil z jihlavského klubu Tlustá báze.

Nejlepší je začít se stromy, které rostou přirozeně u nás

Víc se člověk musí starat o bonsaje vnitřní. Proto Jan Bučil doporučuje začít se stromky, které rostou přirozeně v našem podnebí a mít je třeba na balkoně. „Naše rostliny jsou odolné a ochotné nechat se tvarovat. Použít je možné habr, buk, cokoliv, co vidíte v přírodě, až na druhy, které mají velké listy. Nevhodný je kvůli velkým listům například javor. Využít můžete i borovici, modřín a další jehličnaté stromy. Vytvořit bonsaj je možné i z některých keřů,“ řekl host Dobrého dopoledne.

Stromek z přírody má své výhody

„Kdo chce začít pěstovat bonsaje, může si koupit materiál v zahradnictví. U toho je výhoda, že už má kořenový systém přizpůsobený pěstování v misce. Možné je ale taky najít si zajímavý stromek v přírodě, a potom se souhlasem majitele lesa ho opatrně vykopat a přenést domů,“ doporučil bonsajista.

Jan Bučil, bonsajista|foto: Jan Bučil

Při tvorbě bonsaje se nedá nic uspěchat

„V přírodě i v zahradnictví si všímáte některých atributů. Silnější kmínek, hustší obrost, zajímavý tvar. Tu rostlinu, kterou si oblíbíte, potom necháte doma v nějakém kontejneru dva, tři nebo i čtyři roky růst a jen ji sledujete a pozorujete z různých směrů. A právě tohle umění vidět ten potenciál, tu krásu a estetiku v malém stromku, to se cení,“ vysvětlil Bučil.

Na první výstavu po deseti letech

Na soutěžích se hodnotí zejména nápad, zapěstování, velikost listu a stáří. „Odborníci poznají péči, kterou člověk stromku věnoval. Laik ale někdy naletí podvodníkům a uvěří, že je bonsaj stará třeba dva tisíce let. Takový stromek neznám. Ty nejstarší mají stovky let, ale tisíc, tomu bych nevěřil,“ varoval Bučil. Podle jeho zkušeností ten správný duch vstoupí do rostliny přibližně po deseti letech a teprve potom je možné svůj výtvor vystavit.