Karcinogenní glyfosát? Je všude kolem nás, upozorňuje odborník

1. duben 2016

Glyfosát. Kupujeme si ho v oblíbeném výrobku na hubení plevele, a nepřemýšlíme o tom, jak působí na naše zdraví. Používáme ho v parcích, na dětských hřištích, sportovištích i soukromých zahradách.

Evropská unie neschválila zákaz používání herbicidu glyfosát. Měla to udělat v březnu, ale kvůli odporu některých členských zemí bylo hlasování odloženo.

A to i přesto, že loni Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označila glyfosát za pravděpodobný karcinogen. Jak může glyfosát škodit lidskému zdraví, a kolik ho je v prostředí kolem nás?

„Glyfosát je relativně nový pesticid, začal se používat v roce 1970, kdy si ho nechala patentovat americká agrochemická firma Monsanto,“ uvedl ve Studiu Leonardo lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Od té doby zaznamenal ohromný úspěch a jeho spotřeba se dramaticky zvýšila. „Jeho výhoda proti starým pesticidům, jako bylo třeba DDT, je že není perzistentní.“

Glyfosát tedy nezůstává dlouhodobě v životním prostředí, ale má šanci se rozpadnout, totéž platí i pro jeho přítomnost v lidském těle.

Tento pesticid je velmi účinný, a je schopen zabít prakticky všechny rostliny. „Zemědělci si s ním ulehčují práci. Předtím než zasejí, postříkají pole glyfosátem, tím zabijí všechno zelené na poli, a když tam potom vysejí cokoliv, tak tam roste jen to, co vyseli.“

Ještě před druhou světovou válkou se chemie v podstatě v zemědělství nepoužívala, připomíná expert. „Chemie ale umožnila, že v zemědělství pracuje relativně málo lidí, a umožnila existenci velkých farem.“

Kolik glyfosátu v sobě máme?

„Máme poměrně málo vědeckých studií, které by říkaly, kolik glyfosátu v sobě lidé mají,“ konstatoval Šuta.

Jedna z posledních studií provedená na skupině tisíců dobrovolníků v Německu ukázala, že asi 60 % lidí má v těle glyfosát, a to i přes jeho omezenou dobu, po kterou se udrží v lidském těle.

„A loňská nominace glyfosátu na pravděpodobný karcinogen vedla k velkému boomu nových studií, z nichž některé našly herbicid v pivu, chlebu nebo v hygienických potřebách.“

Odborník za hlavní problém při užívání pesticidů považuje otázku míry. „Víra v to, že je něco naprosto bezpečné, nás vede k tomu, že to používáme v obrovském množství.“

„Ať už se vědci shodnou na tom, že je glyfosát karcinogen nebo ne, tak bychom se měli zamyslet nad tím, jestli ho musíme v tak velkém množství používat, a jestli ho neregulovat,“ doporučil Miloslav Šuta.

Hostem Studia Leonardo byl lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Připravila Terezie Jirásková, moderuje Renata Kropáčková.

autoři: Terezie Jirásková , rkr , oci
Spustit audio