Unikátní mikrotomograf
V úterý byla podepsána smlouva o vzniku Laboratoře experimentálního zobrazování, která bude špičkovým pracovištěm pro biomedicínský výzkum. Vývoj snímkování na novém rentgenovém mikrotomografu malých zvířat tam už probíhá. Je velmi perspektivní i pro snímkování člověka.
Podpis smlouvy mezi třemi pracovištěmi - totiž mezi 3. LF UK, Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT a Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze - není jen nějakým organizačním úkonem. Zmíněný mikrotomograf, který je ve světovém měřítku unikátní, vznikl na základě spolupráce tří institucí, které tímto aktem svou další spolupráci jen ukotvují.
Velmi vysoké rozlišení
Počítačový tomograf s vysokým rozlišením, MikroCT, využívá metod rentgenové radiografie k prostorovému zobrazování vnitřních struktur drobných vzorků v rozsahu velikostí už od desetin mm po několik cm. Zjednodušeně řečeno - nezachycuje záření na citlivém materiálu, ale detektor přístroje měří každou jednotlivý foton rentgenového záření. O zvětšovacích možnostech přístroje hovoří děkan 3. lékařské fakulty prof. Michal Anděl společně s ředitelem Ústavu technické a experimentální fyziky ing. Stanislavem Pospíšilem a prof. Jozefem Rozinou, děkanem Fakulty biomedicínského inženýrství.
Detailní prostorové zobrazování velmi jemných struktur je možné díky částicovým detektorům, které se používají v základním výzkumu. Mluvil o něm Jan Dudák, student doktorského studia na Fakultě biomedicínského inženýrství.
Mezioborová spolupráce
Běžné rentgenové snímky zachytí jen stav tvrdých tkání, kostí. Důvodem je odlišná struktura měkkých tkání. MikroCT nikoliv. Hovoří další spolupracovník z řad studentů, Matěj Patzelt, student 6. ročníku 3. LF. Ten se podílí především na vývoji postupů přípravy vzorků pr snímkování. Hovořit bude také o mezioborové spolupráci, díky které tento způsob snímkování vzniká.
Vývoj zobrazování pomocí detektorů rentgenového záření bude pokračovat, už teď má obrovský význam například pro anatomii. To, co vypadá jako počítačová simulace, jsou snímky skutečných tkání. V řádu let se tento postup uplatní i v klinické medicíně. Každopádně bude probíhat ve spolupráci lékařů a fyziků, bez ní by nebyl možný ani jeho vznik. Ukončuje Stanislav Pospíšil z Ústavu experimentální fyziky ČVUT.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
