Indie sází na elektromobily, nový kov pro bezpečnější reaktory a robot Picobug
Speciální kovová slitina učiní jaderné reaktory pevnějšími a odolnějšími. Picobug - malý víceúčelový robot, který se chová jako hmyz nebo ptáci. Indie chce v roce 2030 dosáhnout skoro 100% zastoupení elektromobilů v silniční dopravě.
Speciální kovové slitiny učiní jaderné reaktory pevnějšími a odolnějšími
Mezinárodní tým otestoval speciální třídu kovových slitin, které mohou v budoucnosti vést k bezpečnějším a stabilnějším nádobám pro jaderné reaktory. Dosavadní reaktorové nádoby se většinou vyrábějí ze speciální oceli, avšak tento materiál se časem opotřebovává a postupně degraduje nebo koroduje. Jde o vliv působení radioaktivního záření, zejména neutronů, a také tepelného namáhání.
Typická doba životnosti dnešních reaktorů se proto pohybuje kolem 40 let. Dvě nové kovové slitiny na bázi niklu a železa nebo niklu, kobaltu a chromu však potenciálně vykazují mnohem delší životnost. Jejich odolnost vědci vyzkoušeli pomocí ostřelování ionty zlata a niklu a zaznamenali v nich následně třikrát méně defektů než v oceli s příměsí chromu.
Tyto slitiny však mají speciální složení a strukturu a jsou zatím poměrně drahé - atomy různých prvků se totiž v jejich rámci nacházejí ve stejném poměru a jsou v materiálu rovnoměrně rozloženy. Proto se jim také říká ekviatomické nebo vysoce-entropické slitiny. Jsou známy asi 15 let.
ScienceAlert, Futurism, Quartz, Physical Review Letters
Picobug - malý víceúčelový robot, který se chová jako hmyz nebo ptáci
Výzkumníci z Pennsylvánské univerzity, jmenovitě z laboratoře GRASP, vyvinuli malého robota, který se vejde do lidské dlaně, váží 30 gramů a jmenuje se Picobug. Cílem vědců v tomto případě bylo napodobit organismy, které se umějí pohybovat mnoha různými způsoby a jsou schopny vykonávat různé činnosti.
Robot vypadá jako zmenšenina kvadrokoptéry, tedy létajícího dronu. Po přistání je však navíc schopen jakoby “chodit”, tedy pohybovat se po zemi pomocí mechanických končetin a také uchopovat malé předměty (až do dvou gramů a 6 milimetrů v průměru), podobně jako létající brouci, mravenci nebo ptáci.
Při režimu lezení je dokonce robot schopen vypomáhat si svými rotory pro účely změny směru. Ve vzduchu létá rychlostí až 5 metrů za sekundu, na zemi se pohybuje rychlostí až 16 centimetrů za sekundu. Ve vzduchu dokáže létat asi 10 minut a po zemi lézt až 45 minut.
Samostatnou kapitolou jsou možnosti programování a optimalizace činnosti tohoto robota, včetně možností jeho koordinace nebo spolupráce s ostatními roboty stejného či podobného typu v rojích.
Indie chce v roce 2030 dosáhnout skoro 100% zastoupení elektromobilů v silniční dopravě
Ekonomická síla nebo hrubý domácí produkt (HDP) Indie roste v současné době ještě více, než hrubý domácí produkt Číny. Podle agentury Bloomberg tento ukazatel v roce 2015 vzrostl v případě Indie o 7.3 %, v případě Číny “jen” o 6.9%. Přesto má tato země s populací kolem jedné miliardy a dvouset milionů obyvatel obrovské ekonomické i ekologické problémy.
Především chce Indie prakticky za každou cenu v budoucnosti snižovat spotřebu fosilních paliv, zejména ropy a benzínu. Proto si indická vláda vytkla za cíl, aby do roku 2030 ze silnic prakticky zmizela všechna auta, která nebudou poháněna elektrickou energií. Tento záměr nedávno veřejně oznámil indický ministr energetiky Piyush Goyal. Zároveň byla za tímto účelem vytvořena pracovní skupina pod vedením indického ministra silniční dopravy Nitina Gadkariho.
Vláda sice nechce tento program nijak přímo dotovat, avšak přesto chce obyvatele Indie k přechodu na elektromobily motivovat jiným způsobem, nepřímo. Zároveň zde totiž dojde k úsporám za nespotřebovaný benzin a jiné ropné produkty. Tyto úspory se pak mohou přeměnit v pravidelné splátky za pronájem a provoz elektrického vozidla, takže by při jeho získání indický občan nemusel nárazově platit vlastně skoro nic.
Pro zajímavost či srovnání, podle jiné zprávy agentury Bloomberg by asi třetina na celém světě prodaných aut v roce 2040 měla být poháněna elektrickou energií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
