Strašice i Brdy kritizují plánované protipovodňové opatření na řece Klabavě

7. duben 2016

Obec Strašice i Chráněná krajinná oblast Brdy nesouhlasí s výstavbou nádrže Malá Amerika, která má bojovat s povodněmi na řece Klabavě. Obce podél toku, které se záplavami v posledních letech několikrát bojovaly, by suchý poldr uvítaly. Podle studie by dokázal pohltit až dva miliony kubíků vody a zabránil by i vodě stoleté.

„Není zde dostatek místního materiálu na plánovanou sypanou hráz suchého poldru. Neví se ani, zda se bude materiál dovážet nebo zda by nešel případně vytěžit z náplavu Klabavy,“ vyjmenovává nevýhody vodního díla Malá Amerika ředitel Muzea Středních Brd ve Strašicích Martin Lang. Podle něj je takový zásah do přírody výrazně negativní a změní se jím i krajinný ráz. „Pak asi můžeme zamávat sbohem živočichům, kteří tam dneska žijí,“ dodává.

Výstavbu suchého poldru naopak prosazuje Povodí Vltavy, které nechalo zpracovat studii proveditelnosti. Ta měla především zjistit, do jaké míry by nádrž ovlivnila povodňovou situaci na Rokycansku. „Profil Amerika by byl ideální proto, abychom mohli zmanipulovat přítoky, které jdou z Třítrubeckého potoka a z rezervy. Vystavěla by se retenční nádrž bez stálého nadržení, která by fungovala právě v době povodní," vysvětluje za Povodí Vltavy Miloň Kučera, ředitel závodu Berounka.

K názoru se připojují také obce podél řeky a Plzeňský kraj. „Propočty hydrologů jsou velmi příznivé tomu, že by nádrž zabránila povodním na Rokycansku. Klabava je tak divoká řeka, že je s tím potřeba něco dělat," tvrdí hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.

Kritici navrhují řešení citlivější ke krajině

Starosta obce Strašice Jiří Hahner je téhož názoru, chce ale nechat vypracovat alternativní studii, která by byla šetrnější k přírodě. Podle něj lze hledat řešení v nedávné historii.

„V polovině minulého století byly Brdy zařízeny dokonale. Obslužná zařízení komunikací byla svedená do brdských údolních rašelinišť a niv, které byly neustále zavlažovány, a území mělo velkou akumulační schopnost. Ta byla právě nástupem nové těžební metody a meliorací odstraněna," naznačuje jiná východiska ze situace Hahner, který by oblast rád vrátil do podoby, v jaké se nacházela ještě po druhé světové válce.

S podobnými návrhy přichází také vedoucí Správy Chraněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer.

„Já bych raději uvítal nějaká přírodě bližší řešení, ať už jsou to přirozené rozlivy uvnitř Brd nebo i mimo území CHKO.“

autor: Směna ČRo Plzeň
Spustit audio