Chtěli mě dvakrát dostat do zvláštní školy, říká zástupce náměstkyně Sekce pro lidská práva

„Když nastoupím do dopravního prostředku a nemám na sobě oblek, tak je vidět, že si pasažéři hlídají věci,“ říká v úvodu Interview Plus.

V každodenním životě se setkává s předsudky, zažívá je i v profesní rovině? „Po své šestnáctileté kariéře ve veřejné správě ne, ale když jsem nastupoval, tak ten pocit jsem měl hodně silný – že okolí ode mě očekává víc, že musím dokázat, že toho umím víc, abych si zasloužil tam být. A to mi jako mladému Romovi hodně vadilo. Ale pochopil jsem, že tam jiná možnost není, takže jsem tu hru hrál dál.“

Ve výčtu lidí, kteří pro něj byli tzv. významnými druhými a ovlivnili jeho osobní život, uvádí svou matku.

Strategie romské integrace do roku 2020 (2015): Podle stávajících odhadů se s tíživými a vyhrocenými problémy sociálního vyloučení potýká kolem 80 - 100 tisíc Romů, což představuje asi třetinu z celkového počtu Romů žijících v ČR.

I já jsem byl v 86 roce předmětem snahy tehdejšího systému školství mě dostat do zvláštní školy, a to dvakrát. A bohužel ta realita, kterou já jsem zažil, tuhle realitu zažívali romské děti dalších dvacet let. Davida Beňák (ČSSD)

„Je to komplex věcí, které se děly v minulosti a ta současná společnost si jaksi odžívá ten dopad,“ říká Beňák k problémům, které zažívá v ČR velké množství Romů.

„Začalo to na začátku šedesátých let, kdy se masivně rozvinulo zvláštní školství – spadlo do něj až 60 % romské populace. A tihle lidé jsou nyní v produktivním věku nebo jsou to potomci v druhé generaci. A tam došlo k přechodu představy o tom, co je hodnota vzdělání a co je to nejpodstatnější.“

Inkluze jako systémová změna

Podle Beňáka mnoho Romů nevidí dlouhodobý cíl a jejich strategie jsou krátkodobé. Proč se tato situace nedaří zlepšit? „Snahy tady byly, ale nikdy tady nebylo systémové opatření,“ zmiňuje Beňák postoj k řešení. Jako dobrou praxi vidí právě inkluzi. „Je mnoho kritiků tohoto směru a myslím si, že to chce čas, který ukáže, co skutečně z těch obav je reálné a není. Ale ten princip je podle mě správně.“

Jako druhý faktor problému Romů v České republice vidí Beňák existenci diskriminace na trhu práce i trhu s bydlením. „Po roce 89 na tu změnu nebyl připraven téměř asi nikdo, ale Romové na to byli připraveni nejméně.“

„Ta nenávist a nesnášenlivost tady historicky nějakým způsobem zakořeněná je. A když se zeptáte lidí, kdo z nich má zkušenost s Romy, tak zjistíte, že 30 až 40 % nemá žádnou, ale přesto má názor, jací my Romové jsme,“ říká Beňák.

Poslechněte si celé Interview Plus s hostem Michaela Rozsypala.

_____________

HateFree Culture u příležitosti pátečního Mezinárodního dne Romů představuje videoklip Sester Matiových s názvem #LidiNemajSvedomi. Reagují v něm na postoje části společnosti k Romům i jiným skupinám. Pozastavují se ale také nad vlivem nových technologií a sociálních sítí na kvalitu vztahů mezi lidmi.